Na stres platí jenom knihovna!

Jak jsem si pochvalovala, že jsem zřídkakdy nemocná, tak jsem si v září vybrala všechny nemoci a zranění najednou. Zákeřná chřipka/angína odložila můj odlet o týden a následná alergie na penicilin mi let do Skotska nijak nezpříjemnila. Poté, co jsem se z těch všech eskapád vyléčila, jsem si pro změnu ošklivě popálila ruku a dva týdny chodila s popáleninami druhého stupně, které mi místní doktoři odmítli ošetřit. Naštěstí jsem si aktivně ubránila (tenisem, jak jinak) ty zbytky imunity, které mi zůstaly, abych se mohla po hlavě vrhnout na můj poslední ročník ve Skotsku. A že to stojí za to!

Vlastně to všechno začalo už v srpnu, kdy jsem se díky The Kellner Family Foundation zúčastnila The International Politics Summer School na University of Oxford. Dva velice náročné týdny jsem strávila studiem mezinárodní politiky se zaměřením na ruskou politiku a musím říct, že kombinace intenzivní akademické práce a prostředí Oxfordu mi dodalo velkou motivaci a sílu. Přestože je pravda, že jsem se domů vrátila naprosto vyčerpaná, paradoxně jsem byla nejvíc odpočatá, za poslední čtyři roky. Přesně to jsem před čtvrtým ročníkem potřebovala.

Takhle jsem si užívala tu trochu volného času, který jsem Oxfordu měla. Pohled na All Souls College.

Nevím, jestli máme v součtu více práce než ve třetím ročníku, nebo je to jen nakumulovaný stres z diplomové práce, pilování průměru na závěrečné ohodnocení či všeobecná nejistota, z toho, co bude po promocích. Každopádně každý čtvrťák panikaří, spíš více než méně, a snaží se vypořádat s nekonečným stresem. Je pravdou, že lidí, kteří tráví noci v klubech a na párty už je naprosté minimum, a většina z nás páteční noci tráví studiem. Jakoby nás vedení univerzity mělo v oblibě a chtělo nám poslední ročník zpříjemnit, tak se rozhodlo pro renovaci knihovny, která byla realizována přes léto, aby nás v září uvítalo zcela nové podlaží knihovny.  Toto nové oddělení je určeno pro skupinovou spolupráci a architekti se na něm opravdu vyřádili. Mimo stolních počítačů, v jak hlasité, tak tiché zóně, jsou zde i sedačky, u kterých se dá pracovat i promítat či jen tak relaxovat. Nejoblíbenějším prvkem jsou ale takzvané „pods“ tedy něco jako kapsule, které jsou malé skleněné místnosti uprostřed prostoru, které si skupiny mohou zamluvit a nerušeně tak pracovat na společných projektech. Tyto pods jsou vybaveny velkou obrazovkou, která se dá připojit na laptop nebo tablet, a samozřejmě elektrickými zásuvkami. To nejlepší nakonec – tyto kapsule jsou pojmenované a tematický designované jako kontinenty. Jsou jednoduše parádní a pokaždé si je užívám!

Naše nové pods v knihovně. Báječný nápad! Zdroj: http://blog.dundee.ac.uk/studentblog/wandering-around/

Nyní už je ale čas vrátit se do té hromady úkolů a pokusit se je všechny splnit na čas a nejlépe ještě s dobrou známkou. Příští příspěvek už pravděpodobně nebude tak uvolněný, ale protože v lednu očekávám výsledky ze zkoušek (další položka na seznamu úkolů), tak bude spíše plný pochybností a obav.