Mezi fúzním reaktorem a levandulemi

Po náročném období zkoušek jsem se hned po dokončení poslední zkoušky vydal do jižní Francie do oblasti Provensálska. Ovšem nikoliv jako turista, ale v roli studenta Imperial Collge London na odbornou stáž na největším fúzním reaktoru na světě, International Thermonuclear Experimental Reactor, který je výstavbě.

Práce na tomto vědeckém projektu, který je na úplné hranici současných technologických možností, není zdaleka jednoduchá. Velmi si vážím toho, že patřím k několika studentům ročně, kteří mají příležitost se do projektu zapojit. Výběr je prováděn z kandidátů ze všech členských zemí projektů čítající EU, USA, Čínu, Indii, Rusko a další.

Moje stáž probíhala v sekci diagnostiky (ITER Organization, Tokamak Engineering Deparmentent, Port Plugs & Diagnostics Integration Division, In-Vessel Diagnostics Section), kde jsem měl na starosti úkol modelovat situaci, jak ozařování přítomné během fúzní reakce ovlivní jeden konkrétní druh magnetických senzorů, jehož naprostá přesnost je zásadní pro kontrolu plazmy. Tato práce vyžadovala kombinaci znalostí získaných v rámci studia fyziky a spolupráci s odborníky z oblasti radiace, kteří zde působí. Spolupráce všech působících na projektu ITER je nezbytná, neboť mnohé podmínky a jevy, kterým se věnují, neměl dosud nikdo příležitost studovat. Většina projektu se nachází na hranici současných vědeckých a technických schopností lidstva.

Vymykám se tu i něčím jiným kromě toho, že jsem studentem, což je zde naprosto výjimečné. Jsem jeden z mála pracovníků z celkového počtu 2 000 zaměstnanců a dělníků, kteří používají k dopravě kolo ve zdejší hornaté oblasti Provensálska. Jezdit na kole do práce je zde velmi nezvyklé kvůli náročnému terénu a zároveň dobré dostupnosti autem. Já jsem plánoval jezdit zde po celé době pobytu pouze na kole. Z tohoto důvodu jsem si zařídil ubytování v nejbližší vzdálenosti od ITERu. Vesnice, ve které bydlím, se nachází přibližně 10 km od ITERu v údolí. To znamená, že každý den začínám ráno pořádným výšlapem po silnici na kopec, během kterého mě předjíždí všichni kolegové ve svých autech. Ovšem krajina je zde úžasná. Pohled, který mám z cyklistického sedla, stojí za to. Vůbec jsem svého rozhodnutí používat pouze kolo dosud nelitoval.

Již necelých dalších 10 km dále od vesnice, kde nyní žiji, začínají známá levandulová pole. Lze tedy říci, že bydlím doslova mezi fúzním reaktorem a levandulemi. Tato oblast je velice příjemná na dlouhé celodenní výlety do okolí během víkendu. A též na krátké výlety po večerech po dokončení denního programu na projektu. Typické slunné dny Provensálska jsou velmi příjemným počasím nejen na výlety do okolí.

Mezi fúzním reaktorem a levandulemi
Mezi fúzním reaktorem a levandulemi
Mezi fúzním reaktorem a levandulemi