Konce a nové začátky?

Magisterský program, který studuji, je skutečně unikátní ve svém obsahu zaměřeném na potravinovou bezpečnost, udržitelnou produkci a spotřebu potravin. Duben a květen byly dva měsíce, kdy jsem byla vskutku v jednom kole – eseje, práce na různých mimoškolních projektech, brigáda a také jsem konečně našla téma své diplomové práce. Budu se zabývat komunitními zahradami a jejich vztahem k potravinové suverenitě (tj. právo lidí na určení si potravinových systémů). Komunitní zahrady jsou místa ve městech, většinou přístupná komukoliv, kam lidé mohou týdně docházet a vypěstovat si svoji zeleninu, ovoce či bylinky. Jsou to také místa setkávání občanů a konají se tam různé akce, například komunitní vaření, workshopy ať už o ekologii a podobných tématech či kutilské, nebo se tam konají hodiny jógy. Avšak, názory na komunitní zahrady se liší, a někteří je nevidí tak ideálně, ale spíše jako místa neoliberální kooptace, využívané pro služby, které stát nemůže doručit (např. jako místa zapojení pro sociálně znevýhodněné občany). Tudíž letošní léto strávím v Praze, budu dělat rozhovory s organizátory a zahradníky komunitních zahrad a analyzováním výsledků. Bohužel magisterské programy ve Velké Británii jsou dlouhé jen jeden rok, takže nám zbývají dva měsíce na dokončení diplomky.

Co se týče projektů, do kterých jsem byla zapojena, tak během jara studenty mého oboru oslovil děkan školy, zda bychom chtěli navrhnout doporučení na vylepšení školní kavárny (pozn. Ve Walesu nejsou „departments“ ale „schools“, např. School of Geography and Planning). Nejedná se totiž o příliš atraktivní místo a mnoho studentů kavárnu nevyužívá, jelikož neposkytuje širokou nabídku jídla či horkých nápojů. Tudíž abychom zjistili, zda je poptávka po horkých pokrmech k obědu, zdravějších variantách sandwichů a čerstvě připravené kávy, udělali jsme průzkum mezi studenty a zaměstnanci. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že naše předpoklady se potvrdily, a momentálně sepisujeme závěrečnou zprávu s doporučeními, kterou později budeme prezentovat děkanovi a dalším zaměstnancům školy.

Po odevzdání esejí jsme se s kamarádkami vydaly na jednu z nejkrásnějších oblastí Walesu – do Snowdonie. Tato oblast je jako z pohádky, plná nádherných pláží, hor a malebných městeček. Vylezly jsme na horu Tryfan, což byl pro mě asi jeden z nejtěžších výšlapů v životě. Doslova jsme lezly po kamenech/skálách nahoru (a pak i dolů). Výhled ale byl nezapomenutelný. Také ve VB nemají značené turistické stezky, tudíž je těžké odhadnout, kudy přesně jít, jen známky nějaké cesty a lidí v dáli jsou vodítkem.

A jaké jsou mé plány po odevzdání diplomky? Minulý týden jsem si koupila letenku do mojí vysněné země – Kostariky. Chci poznat novou část světa a užít si trochu svobody, dobrodružství a spontaneity předtím než si najdu práci, kde budu od rána do večera. V Kostarice a okolních zemích bych chtěla dobrovolničit na bio farmách, učit děti angličtinu, udělat si kurz jógy a následně dávat hodiny jógy. Také chci najít nějakou organizaci, která se zabývá potravinovou bezpečností či udržitelným rozvojem a pracovat/dobrovolničit pro ně. Celkově uvidím, jaké možnosti se přede mnou otevřou!

Přeji vám všem krásné léto!