Kolik Cambridgských profesorů je potřeba k výměně žárovky?

Přestože mýtus, že Cambridge je školou výhradně pro ty nejbohatší, nejslavnější, nebo jiným způsobem nóbl, je dnes už pouhým mýtem, místní historie tohoto dlouhodobého přístupu v minulosti tu zanechala trvalou stopu.

 Osobně si myslím, že toto krásně vystihnul následujícím vtipem náš profesor Základů Computer Science při jedné z prvních přednášek: “Kolik Cambridgských profesorů je potřeba k výměně žárovky?”
“Cože? Proč bychom tu měli něco měnit? Takhle už to děláme přes 500 let!”

Často se tyto tradice dále provozují pouze proto, že se dále provozují, a nemilosrdně zaskočí i nově příchozí ‘Freshers’. Když jsme se sem nastěhovali s naivními představami a očekáváními, natěšení na “Freshers’ Week”, urychleně jsme zjistili, že název je velmi zavádějící, protože se nejedná o celý týden, ale de facto o 4 dny. To je proto (překvápko!), že týdny v Cambridge začínají ve čtvrtek, na rozdíl od celého světa. Logicky by ale přece takový systém znamenal, že název víkendů (weekends) by úplně přestal dávat smysl, když nejsou na konci týdne. Ale samozřejmě Cambridge už to má dávno promyšlené a má krásné řešení: pojem víkend bude trvale odstraněn. Sobotní přednášky od devíti hodin, a nedělní odpolední lhůty k odevzdání práce zajištují, abychom ten odpočinek nějak nepřeháněli.

Na druhou stranu tu jsou ale i jiné sociální tradice, které studentstvo s chutí hrdě udržuje, zejména systém kolejních rodičů (college parents). Nově příchozím studentům je přidělena kolejní rodina, s tím že ostatní “Freshers” jsou sourozenci a studenti druhého ročníku jsou rodiči. Toto velmi usnadňuje proces usazování se, jelikož nováčci se mají na koho obrátit s jakýmikoli dotazy o koleji, univerzitě nebo předmětu studia. Kolejní rodiče také otevírají jakousi sociální bránu do světa vyšších ročníků a poskytují možnost seznámit se s mnohem více lidmi.

Jelikož přidělení rodičů a sourozenců je do jisté míry ponecháno náhodě, může se samozřejmě stát cokoliv, ale osobně si myslím, že lepší rodinu jsem dostat nemohl. Poté, co jsem se trochu vzpamatoval z malého počátečního kulturního šoku, přizpůsobil jsem se a přijal tyto Cambridgské podivnosti docela rychle. Přestože opravdová pracovní zátěž tu bohužel mýtem není a time management se musí vykonávat v podstatě bezchybně, opravdu si myslím, že jsem nemohl skončit na lepším místě ke studiu Computer Science, než na Jesus College Cambridge.