Jsem vysokoškolák

Snad nejdelší prázdniny života jsou pro mě již minulostí. Čtyři měsíce volna jsem si po sedmiletém maratonu plném testů, prezentací, domácích úkolů a prostě všeho, co ke škole patří, řádně užil.

Druhý říjnový den jsem poprvé usedl do lavice na nejstarší soukromé vysoké škole v ČR – Univerzitě Jana Amose Komenského Praha, kde budu následující tři roky usilovat o bakalářský titul v oboru Sociální a mediální komunikace.

Rozvrh hodin mi vyhovuje. Pondělky a středy volné, sudé týdny deset přednášek, liché týdny o tři méně. Časově to tedy náročné není. Mnohem těžší pro mě bylo vyrovnat se s pražským životem. Vzhledem ke stavu místních kolejí jsem raději využil štědré nabídky mého kamaráda a bývalého spolužáka z Open Gate Patrika Procházky podnájmu v bytě jeho rodičů. Patrik odletěl studovat do Ameriky, a tak jsem po něm „podědil“ pokoj. K univerzitě to nemám daleko, pouze jednu zastávku tramvají a šest stanic autobusem. 

Za měsíc a půl svého vysokoškolského života jsem si na UJAKu zvykl, našel si nové kamarády, zopakoval si učivo střední školy a naučil se spoustu nového. Největší problém mi dělají Moderní dějiny, naopak nejvíce mě baví Pedagogika a andragogika. Dosavadní pohodu již za šest týdnů vystřídá několikatýdenní trápení, jelikož nastane zkouškové období. S průběžnou přípravou by však neměl být problém vše zvládnout a probojovat se do dalšího semestru.

Co se mimoškolních aktivit týče, začínám se poohlížet po brigádách. Rád bych si přivydělával psaním reportáží do jednoho z mnoha tištěných médií, které se v Praze nachází. Od konce ledna bych měl absolvovat řidičský kurz. Samozřejmě se stále věnuji práci redaktora a šéfa webu v Zámečku, jediného oficiálního média pro dětské domovy.