Jak uspět na britské vysoké škole

Asi každý bude mít jinou představu o tom, co znamená uspět na vysoké škole. Zda chápe vysokou školu jako ucelenou, uzavřenou část svého života, ve které se dá například uspět dobrým průměrem známek, či jako odrazový můstek pro svou budoucí kariéru – tedy hodnotit úspěch dle míry dosažení daného cíle pomocí prostředků poskytnutých právě onou vysokou školou. V této epizodě mých pravidelných příspěvků se zaměřím částečně na oba tyto názorové proudy a pokusím se je propojit s vlastní zkušeností s britským systémem terciárního vzdělávání.

Než začneme, tak bych chtěl podotknout, že samozřejmě nemám žádný monopol na úspěch a že se mé poznatky a rady budou pojit na zkušenost se studiem přírodních/exaktních věd. Jakožto student posledního ročníku také ještě nejsem s to hodnotit svou post-univerzitní kariéru nebo její zdárnost. Co na druhou stranu mohu nabídnout, je pohled pracovně vytíženého studenta, kterému se již třikrát v řadě povedlo nepropadnout u zkoušek.

Můžeme začít.

Poznatek číslo 1. Na většině britských škol má první ročník velmi malou až nulovou váhu, co se týče celkové průměru na konci studia. První ročník má totiž především za cíl dostat všechny studenty na stejnou úroveň, dát jim prostor se přizpůsobit univerzitnímu prostředí, zabydlet se a najít si nové přátele. Pokud si chcete alespoň jeden rok vysoké školy užít, udělejte to právě tehdy. Dalo by se i říci, že se to od vás očekává. Pokud něco pokazíte v prvním ročníku, tak nezoufejte, neboť budete mít čas žehlit v následujících letech, kdy se od vás začne očekávat větší míra koncentrace.

Poznatek číslo 2. I když vám na známkách z prvního ročníku aritmeticky nemusí tolik záležet, tak vám může ta správná numerická konstelace pomoci při hledaní stáže během druhého ročníku (na navazující léto). To platí obzvlášť pro ty, co touží po vědeckém uplatnění.

Poznatek číslo 3. Mít dobré známky se vyplatí, ale za jakou cenu? Téměř ve všech případech hrají známky jen vedlejší roli ­– pomohou vám dostat se do dveří, přes první síto, avšak co rozhoduje, jsou vaše znalosti, pracovní zkušenosti a doporučující dopisy.

Rada číslo 1. Volte si předměty podle toho, co vás zajímá a co se chcete naučit, ne podle toho, co se vám v danou chvíli jeví jako nejjednodušší.

Rada číslo 2. Pokud můžete, tak sportujte (či například meditujte) alespoň jednou týdně. Bude se vám lépe spát, přemýšlet a váš týden dostane lepší rytmus. To platí obzvlášť během zkouškové období, kdy se vám nebude chtít „plýtvat“ ani sekundou, avšak vězte, že vám to dlouhodobě prospěje, což nás přivádí k následujícímu poznatku.

Poznatek číslo 4. Zkouškové období není sprint, ale maraton. V Británii se akademický rok dělí pro studenty na tři části (trimestry) – jedna před Vánocemi, jedna před Velikonocemi a jedna po Velikonocích. Většinu zkoušek mívá student po velikonočních prázdninách, tj. během třetího trimestru, což znamená, že na opakování vám připadají řádově týdny až měsíce. Dopředu si naplánujte, kdy a jak dlouho se budete zhruba učit na kterou zkoušku. Berte v potaz váhu jednotlivých zkoušek a vaše dosavadní znalosti.

Poznatek číslo 5. Nikdo nebude hodnotit vaše hezké poznámky, množství hodin strávených nad přípravou, ani vaše znalosti. Hodnotí se vaše odpovědi na dané otázky. Často je vyžadován specifický typ odpovědi – uspěje ten, který umí správně odpovídat, ne nutně ten, který toho umí nejvíce. S tím se pojí další rada – „hraje se o body“ – naučte se neztrácet body na lehkých otázkách. Cvičte strukturovaní vašich odpovědí – občas se může jevit řešení triviální, avšak odpověď složitá.

Rada číslo 3. Zeptejte se někoho z vyššího ročníku, co od jednotlivých předmětů očekávat a na co se zaměřit. Komunikace se zkušenějšími studenty vám muže ušetřit nemalou část námahy. Jděte na to chytře.

Rada číslo 4. Sprchujte se a uklízejte po sobě (špinavé) nádobí.

Rada číslo 5. Work hard, play hard – tj. nešetřete se při práci ani při zábavě. Dokud musíte pracovat, dělejte to naplno. O to víc si budete vážit odpočinku, zábavy i těch nejobyčejnějších věcí.

Rada číslo 6. Užijte si to! Pravděpodobně již nikdy v životě nebudete mít takovou svobodu a schopnost „žít jako student“ (ať si pod tím pojmem představíte cokoliv). Zkoušejte nové věci. Zapojte se do studentských klubů, dobrovolničte. Naučte se vařit.

Nutnost číslo 1. Poděkujte všem, kteří vám pomáhají a podporují ve studiu – rodině, přátelům, či nadaci.