Jak se z toho nezbláznit

Dovolím si říct, že maturitní ples je jeden z nejhezčích večerů našeho života. Nedávno na mě totiž vyskočila fotka, díky které jsem si na tento kouzelný večer zavzpomínala. Kráčím na ní po červeném koberci a usmívám se na všechny strany. Zároveň si však vzpomínám, jak pro mě byl zvláštní pocit nosit celý večer kolem krku šerpu s nápisem 'Absolvent'’ bez toho, aniž bych měla jakoukoli zkoušku za sebou. Vše mě tehdy teprve ještě čekalo. Pamatuji si, jak jsem byla nervózní, protivná a vyděšená, jenom proto, že jsem si nevěřila. Nakonec jsem to zvládla, víc než uspokojivě a mohla jsem ve studiu pokračovat.

Je to vlastně nesmírně příjemný pocit, uvědomit si, že jsem se dostala až sem. Po třech letech na vysoké škole sedím u počítače a přihlašuji si téma své bakalářské práce. V následujících měsících se budu tvrdě připravovat na doposud největší zkoušku dospělosti- tzv. státnice. U nás na CEVRU máme tři termíny a to zimní, letní a podzimní. Rozhodla jsem se pro letní, abych do prázdnin skočila s čistým štítem a mohla si najít práci v oboru.

Tři roky na vysoké a vlastně i těch předchozích osm na Open Gate, mě naučilo hodně a ráda bych některé z mých poznatků, předala Vám, budoucím maturantům a vysokoškolákům.

Za prvé, je důležité si věřit. Když jsem nastoupila na CEVRO spoustu lidí mě děsilo a přesvědčovalo o různých předmětech, jako o nejhorší zkušenosti na světě. Automaticky jsem tedy před zkouškou začala panikařit a nevěřila jsem si. Automaticky, jsem negativní zkušenosti ostatních, přebrala za vlastní a málem jsem se jimi nechala pohltit. Na zkoušku jsem šla s knedlíkem v krku a měla sto chutí se ve dveřích otočit na podpatku a odejít.

Po prvním zápočtovém testu, jsem stála na chodbě a poslouchala spolužáky, jak rozebírají správné odpovědi. Byla jsem jako v transu. Přišlo mi, že každé zakroužkované písmeno s odpovědí, mám špatně a že to můžu rovnou zabalit. Tento pocit přetrvával celý týden, do opravení. Když jsem aktualizovala studijní systém, ze kterého na mě svítilo, že z testu mám za “B”, dokonce mi problesklo hlavou, jestli se nejedná o nějakou chybu.

Nejednalo! Zvládla jsem to.

Tento moment byl v mém studiu velice důležitý, jelikož jsem si začala věřit. Vždyť přece jediný, na koho se můžete spolehnout jste vy sami. Nikdo za vás test nenapíše, stejně tak jako bakalářku. Věřte si, že jste inteligentní, samostatní a schopní.

Další důležitá věc, která vám pomůže, je důvěra v profesory. Sama jsem se během studia nespočetněkrát přistihla při tom, jak si říkám “A k čemu nám tohle bude?”. Nebojte, vše má svůj smysl a důvod, i když se to na první pohled nezdá.

....vzpomínám na maturitní ples

Nikdy nezapomenu na moment, kdy jsem byla naštvaná, že mám podobné předměty jako je Právo, nebo Český politický systém, když studuji Hospodářskou politiku. Teď už vím, že je důležité mít základy i z těchto okruhů, vše vám pak do sebe zapadne, jako skládačka. Když si tohle uvědomíte, určitě se vám odborné články budou číst lépe a úkoly dělat mnohem snáz. Přeci jen nad školním sylabem sedí dost vzdělaných lidí, kteří vědí nejlépe, co pro nás bude v budoucnu užitečné. Tato myšlenka se mi nejvíce potvrdila teď, na konci studia. Častokrát dnes využívám informace, které mi v prváku přišly irelevantní. Zdání klame.

Samozřejmě, je také nesmírně důležitý time-management. To je věc, kterou jsem si naštěstí na Open Gate naučila celkem přirozeně. Na vysoké škole, je opravdu důležité si věci rozložit tak, abychom je stíhali a mohli jim věnovat dostatek času. Je opravdu vidět odfláknutý úkol, napsaný před hodinou, nebo pokud se na zkoušku učíte o dost méně, než spolužák, který je zkoušen před vámi. Na vysokou školu vstupujeme jako dospělí lidé a podle toho je k nám tak přistupováno. Žádné výmluvy typu “Nešla nám doma wifi a pes mi snědl úkol” už zde tolerovány nejsou. Fungují tu jasně stanovená pravidla, pro počty pokusů na zkoušku, zápočtové testy a pokud nebudete plnit povinnosti, můžete to zkusit příští rok.

Tím ale vůbec nechci naznačit, že máte od rána do večera ležet v knihách. Ba naopak, dle mého názoru je velice důležité nezanedbávat svůj osobní život, což je jedna z mých dalších rad. Vysoká škola vám otevře okruhy nových přátel, pracovních pozic, oblíbených kaváren a studentských hospod. Určitě není od věci si občas vyrazit ven a socializovat se.

Vzhledem k tomu, že můj obor je zejména ekonomicky založen, častokrát během hodin využívám své zkušenosti a znalosti ze života. Osobní život je tedy nesmírně důležitý, jak pro nabírání zkušeností, tak pro to, abyste se z toho nezbláznili.

Také se nebojte být víc aktivní, co se týče pomoci při školních, ale i mimoškolních akcích. My na CEVRU máme možnost zapojit se do příprav různých eventů pro studenty, pomáhat v knihovně, nebo na studijním oddělení. Můžete se angažovat v různých programech, které usnadní studium jak vám, tak spolužákům. Jelikož je hezké si pomáhat, budete ze sebe mít dobrý pocit a spojíte sociální život s tím studentským, tudíž příjemné s užitečným.

Pokud nejste člověk, který by se zrovna do takových věcí hrnul, tak určitě doporučuji vyzkoušet si nějakou stáž. Vzhledem k tomu, že je v dnešní době praxe nesmírně důležitá, bude se vám taková zkušenost hodit. Já sama jsem podstoupila stáž na Ministerstvu životního prostředí a byla to určitě velice užitečná zkušenost, která se navíc hezky vyjímá v mém CV.

Zkrátka a dobře studujte chytře. Nenechte se zastrašit od ostatních, věřte si, připravujte se poctivě a žijte život. Máte na to. Hodně štěstí!

 

Jak se z toho nezbláznit