Jak být pokorně sebevědomý

Jednou z hlavních nevýhod studia v zahraničí je nebezpečí ztráty pokory. Pokřivená měřítka společnosti, která nevědomky prostupují snad každým z nás, mají za následek nepatrnou, zpočátku těžko rozeznatelnou a zcela nezaslouženou distorzi sociálního postavení studenta. Ta může velmi snadno nastartovat nebezpečný mechanismus zpětné vazby.

Zvýšená pozornost, které se náhle těší studentovy názory, vede k posílení jeho sebevědomí. Posílené sebevědomí pak na oplátku dělá jeho argumenty ještě přesvědčivějšími. Když si uvědomíme, že student zároveň každým dnem nasává obrovské množství informací v okrajovém oboru, jehož všeobecná znalost v populaci je většinou pouze elementární, který však student sám považuje za důležitý (rozhodl se přeci pro jeho studium), dostáváme smrtonosný koktejl, kterému se vzdoruje jen těžko.

Sám mám sílící pocit, že jsem se tohoto koktejlu v posledních třech letech nalokal až příliš. Přitom znovu a znovu s překvapením zjišťuji, na jak neopodstatněných základech je většina mých názorů a přesvědčení vystavěna. Člověk je, zdá se, velmi neobratný v posuzování odůvodněnosti vlastních představ a v rozpoznávání předpokladů, které za nimi stojí.

Jak tedy s touto zapeklitou situací pracovat? Obávám se, že samotná identifikace problému nestačí. Mám pocit, že je třeba neustále si aktivně připomínat, že všechny názory stojí na neopodstatněných základech, tyto základy hledat a porovnávat s ostatními. Jen tak zjistíme, kdo vlastně jsme, a budeme schopni s respektem naslouchat ostatním.

 V žádném případě si ale nemyslím, že bychom měli rezignovat na svá přesvědčení. Pouze bychom si měli uvědomovat jejich omezení a pamatovat, že víra v základní předpoklady, na nichž stojí, je jen a pouze naše rozhodnutí a jako taková je neodůvodnitelná.

Komplikovanější se situace stává u základních principů lidskosti. Nemyslím si, že je možné tyto principy logicky obhájit, že jsou snad vrozené či samozřejmé a že je účelné pro jejich šíření používat logickou argumentaci. Z mého pohledu jsou to také rozhodnutí. Stojí tak nad logikou a jsou jejím základním stavebním kamenem. Můžeme sice zdůvodnit, proč jsou z nějakého hlediska výhodné pro společnost, to je však zcela abstraktní koncept, který na solidních základech rozhodně nestojí.

Výhodou tohoto způsobu přemýšlení je jeho poctivost. Je díky němu možné s přesvědčením věřit ve své názory a sebevědomě je prezentovat s respektem k názorům ostatních. Zároveň nám však umožňuje střízlivý pohled na jejich absolutní hodnotu a umožňuje nám je měnit, pokud objevíme, že jsou založeny na rozhodnutí, s nímž nesouhlasíme. To je myslím zásadní pro každého bez ohledu na jeho původ či životní situaci.