Hledání stáže v prvním ročníku

Studenti inženýrství na Cambridge musí do konce třetího ročníku absolvovat šest týdnů stáže v jakémkoliv relevantním oboru. Ve Velké Británii je hledání takové stáže obvykle odpovědností studenta, nikoli univerzity, a proto zde uvádím několik rad z vlastních zkušeností.

Je třeba zdůraznit, že britsko-americké pojetí stáže se liší od francouzského nebo německého, ve kterém univerzity přímo spolupracují se zaměstnavateli, aby začlenily praxi do studijního programu. Ve mnoha jiných zemích včetně ČR jsou plně placené letní stáže pro studenty poměrně málo rozšířeny; v některých zemích neexistují vůbec. Proto bych doporučil studentům ve Velké Británii hledat stáž přímo tam. Pamatujte také, že mnozí britští zaměstnavatelé mají dlouholeté dobré zkušenosti se studenty z konkrétních britských univerzit. Takové blízké vztahy mezi vaší univerzitou a zaměstnavateli mohou otevírat dveře, o kterých byste v zahraničí ani nevěděli.

Všichni studenti sní o lukrativní stáži v nějaké světoznámé firmě. V inženýrství hraje prestiž poměrně malou roli a pro účely tohoto článku doporučuji na velké inženýrské firmy zapomenout. Obvykle se zajímají jen o studenty třetího ročníku, zatímco jako student inženýrství na Cambridge potřebujete stáž již do konce třetího ročníku. To je dáno tím, že inženýrství požaduje vysokou úroveň vzdělání, tzn. je snadnější zaměstnat nedoučeného programátora než nedoučeného inženýra.

To, že kariéra je odpovědností studenta, neznamená, že mu univerzita nemůže pomoci. Velké firmy tvrdě soutěží o místa na kariérních veletrzích a utrácí hodně peněz na všemožnou reklamu a sponzorství. Na veletrzích však místo nich dejte pozor na místní, cambridgské firmy z tzv. Křemíkové bažiny, které se nebojí zaměstnávat studenty nižších ročníků. Jako student inženýrství máte také přístup k exkluzivnímu seznamu firem, které nabízí vhodné stáže, s kontaktními údaji i „recenzemi“ od jiných studentů.

Skoro vůbec neplatí „čím dříve, tím lépe.“ Velké firmy sice zveřejňují pracovní nabídky na léto již v říjnu, ale malé firmy, které jsou vhodnější pro studenty prvních dvou ročníků, to dělají zhruba od ledna do dubna, protože pro ně nemá smysl plánovat stáž s ročním předstihem.

Kromě toho všeho existuje další způsob, jak získat pracovní zkušenosti. To jsou tzv. UROP (undergraduate research opportunities). Cílem UROP je dát studentům zkušenosti ve vědecké práci, aby byli lépe připraveni pro magisterské a doktorské studium. Pojem pochází z USA, kde studenti obvykle navrhují výzkumné projekty a soutěží o financování sami. Na Cambridge funguje UROP obráceně: vědečtí pracovníci inzerují své projekty (během druhého trimestru) a studenti se o ně ucházejí. Projekty, kterých je kolem sedmdesáti ročně, pochází především z fakult inženýrství, informatiky a fyziky; nemusíte pracovat na stejné fakultě, kde studujete. UROP probíhají v létě, trvají deset týdnů, a jsou placené; jsou to tedy stáže ve všem kromě jména. Právě tak jsem dostal svoje první pracovní zkušenosti: pracoval jsem na Fakultě fyziky na počítačovém programu, který se používá ve vývoji a výrobě detektorů částic pro Velký hadronový urychlovač.

Vím o dvou věcech, které mohou udělat studenta prvního ročníku inženýrství zaměstnatelným. První je praxe ještě před nástupem na VŠ, což ve Velké Británii není neobvyklé, ale já jsem ji neměl. Druhou je umění programovat, a právě díky tomu jsem si našel práci. V žádném vědeckotechnickém oboru se nemůžete úplně vyhnout programování. Proto nečekejte na nástup na VŠ, abyste se tomu naučili. Připraví vás to na studium a bude to užitečné i samo o sobě.