Druhá vlna

Během zimního semestru 4. ročníku mě čeká celkem 11 předmětů. Prozatím jsem si prošel stáží z chirurgie, genetiky a částečně očního lékařství. Nejzajímavější byla prozatím stáž z chirurgie, která trvala 5 týdnů a střídali jsme postupně nemocnice. Začali jsme plastickou a obecnou chirurgií v Nemocnici Na Bulovce, kardiochirurgií na VFN a břišní chirurgií v Thomayerově Nemocnici. Během stáží jsme měli jak semináře, tak i možnost podívat se, a případně i asistovat během chirurgických zákroků. Tato zkušenost pro mě byla neskutečná, protože bych se chirurgii chtěl v budoucnu věnovat. 4. ročník je prvním „klidným“ rokem na medicíně, protože má člověk možnost nahlédnout do kliniky a výuka není pouze o sezení v učebnicích, za což jsem opravdu rád.

Vzhledem k tomu, že je druhá vlna COVID-19 nepopsatelně horší nežli ta první, jsem se rozhodl nastoupit do nemocnice. Učinil jsem tak, abych pomohl českému zdravotnictví v těchto těžkých časech, kdy onemocní desítky až stovky zdravotníků denně. Po pěti 12hodinových směnách během 9 dnů můžu říct, že práce na plicním COVID oddělení není vůbec jednoduchá. Každé návštěvě pacientů předchází oblečení ochranných pomůcek, a to respirátoru, štítu, čepice, celotělového obleku a ochrany nohou a nakonec také 3 párů rukavic. Člověku je teplo, hůře vidí a veškerá péče o pacienta je náročnější. Nejtěžší zkouškou pro mě prozatím byly odběry krve. Přes 3 páry rukavic je opravdu neskutečně těžké najít žílu, ze které by byl odběr možný, nicméně nakonec jsem se do toho dostal a úspěšně krev odebral. Nejen že se touto praxí trochu zlepším v ošetřovatelských postupech a pomůžu České republice v krizi, ale také zlepšuji komunikaci s pacienty a postupně se přibližuji „opravdové medicíně“.

Doufám, že v brzké době dojde ke snížení nákazy, případně vynálezu léku, který by usnadnil léčbu. Do té doby nezbývá, než se snažit pomoct co to jde, a to jak uvnitř nemocnice, tak mimo ni.