Druhá polovina uteče rychleji

Magisterské studium se mi přehouplo za polovinu. Zítra se zúčastním tradiční oslavy akademických úspěchů, takzvané Scholars Dinner, která je jednou z hlavních událostí roku a jednou z možností vyndat pro změnu ze šatníku talár, který jinak oblékáme hlavně na zkoušky. Jde o každoroční formální hostinu, jakých se zde přes rok pořádá řada. Tahle je ale opravdu výjimečná. Budeme totiž sedět s našimi profesory a tutory. Ve třetím ročníku už nás neučí profesoři kolejní, jak to bylo poslední dva roky. Místo toho dostáváme v matematickém institutu lekce od profesorů ze všech kolejí. Scholars Dinner proto bude první příležitostí pobavit se mimo jiné o zkouškách.

O průběhu zkoušek jsem informoval v minulém blogu. Zatímco díky prázdninám už jsou tyto daleko v minulosti, nové zkoušky už se rýsují na obzoru. A to i přesto, že první trimestr je sotva za půlkou. Přesto však zanedlouho absorbuji většinu své letošních látky, rozložení předmětů je totiž tento rok značně nevyrovnané. To mi však nevadí. Naopak. Náročnější tempo mě nezahltí a pro změnu mi na jaře zbude spousta času na opakování.

Poslední rok už je vůbec blíž, než by se mohlo na první pohled zdát. Kolej nemá dostatek místa na to ubytovat všechny studenty na kampusu. Výsledkem je, že ve čtvrtém ročníku si typicky hledáme vlastní ubytování, a letošek není žádnou výjimkou. Proto jsem kromě všech ostatních starostí poslední dobou řešil, s kým a kde budu bydlet. Konečně si můžu oddechnout, protože jsem řešení nalezl. Na druhou stranu už nelze předstírat, že je konec studia v nedohlednu.