Další norimberské zážitky a pokračování mých studií

Můj první semestr na norimberské Musikhochschule pomalu končí. Zvláště závěr semestru byl dosti náročný, nicméně ten těžší – letní, mne teprve čeká.

Nejvíce práce jsem měl v hlavním oboru. Ovšem vedle sólové hry teď také nacvičuji se svým spolužákem hobojistou nové duo, které jsme společně založili. Kromě veřejných sólových i komorních vystoupení, mimo Norimberk také v Mnichově a Výmaru, jsem si díky laskavému prof. Manzovi značně rozšířil svůj repertoár jak v oblasti sólové tak komorní hry.

Jelikož naše škola aktivně spolupracuje s řadou institucí, a to jak s norimberskými, tak například s dalšími v partnerských městech Norimberka, máme často možnost zúčastnit se některé z událostí či koncertů, které se uskutečňují díky této spolupráci. Hezkou příležitostí pro prezentaci našeho nového dua bylo například vystoupení na lednovém koncertě v norimberském Germánském národním muzeu, uspořádaném pro německo-francouzskou společnost v rámci návštěvy starosty Nice v Norimberku.

Další neméně zajímavou společenskou událostí byly „Dny staré hudby" v Norimberku. V jejich průběhu bylo možné navštívit sérii koncertů či několik mistrovských kurzů, pořádaných na norimberské Musikhochschule. Vedli je přední, v Německu působící profesoři, zabývající se především starou hudbou. Což je hudba barokní (např. od J. S. Bacha) a starší, například renesanční. I já jsem se nechal zlákat bohatou nabídkou možností a navštívil mistrovský kurz Prof. Sergia Azzoliniho, renomovaného hráče na barokní fagot, jinak působícího v Berlíně. Takováto možnost kontaktu se starou hudbou byla příjemnou změnou oproti mému studiu repertoáru spíše pozdně barokní a pozdější klasické hudby.

I v ostatních předmětech, těch hudebně-teoretických, zdárně pokračuji ve studiu a rozumím již téměř kompletně přednášené látce v cizím jazyce. Zatím jsme ale neměli tolik zkoušek, ty teprve přijdou. Chystám se na horký letní semestr.

Také s novým prostředím se začínám pomalu sžívat, bydlení je zde pro studenty velmi dobré. Také díky novým přátelstvím a zmiňovaným tzv. Ansprechpartnerům - spolužákům pomocníkům, je pro mne snazší dobře se v novém prostředí zorientovat. Stále více si také uvědomuji výhodu toho, že Norimberk není tak daleko od Prahy.

Jsem vděčný za slibné začátky v Norimberku a Nadaci Educa vděčím za podporu, kterou stále více doceňuji.

Patrik Hévr, Norimberk