Co přinesl první rok

Když se vrátím v čase zpátky na poslední týden září roku 2011, vybaví se mi, jak jsem celá natěšená vystoupila z letadla na londýnském Heathrow, uviděla usmívající se studenty v červených tričkách s nápisem University of Warwick čekající na mezinárodní studenty a poté příjezd na nádherný kampus. V té době jsem vůbec netušila, kolik výzev, nových informací a zábavy přede mnou je.

I když jsou to neustále dokola omílané fráze, jaké výhody studium v zahraničí nabízí, nezbývá mi nic jiného než je znovu zdůraznit a ukázat, co mi první rok na Warwicku přinesl. V prvé řadě je to zdokonalení se v angličtině, naučení se psaní esejí a čtení akademických textů. Pamatuji si, jak jsem v říjnu dvě hodiny zápasila se čtyřmi stránkami Společenské smlouvy od Rousseau a myslela jsem, že nikdy nemohu přečíst množství textu, které na semináře od nás požadují. Avšak v květnu už jsem dávno věděla, jak vybrat z textu jen ty důležité informace a neztrácet nad tím příliš mnoho času.

Za druhé, je skvělé mít kamarády z celého světa, popovídat si s Korejcem o vztazích jižní Koreje s KLDR, či se Somálcem o chudobě v Africe. Naštěstí se mi ani nepotvrdil předsudek, který jsem často slýchávala od českých studentů studujících ve Velké Británii, že se britští studenti s mezinárodními příliš nebaví. Alespoň v mém případě na Warwicku to není pravdou.

Za třetí bych vyzdvihla skvělý přístup všech učitelů, vždy ochotných pomoci, pokud student něco neví nebo potřebuje poradit. Navíc vztah učitel-student je velmi přátelský bez žádných strojených formalit panujících na většině českých univerzit.

Za čtvrté na univerzitě je přes dvě stě studentských spolků a přes osmdesát sportovních klubů. Ze začátku jsem vyzkoušela skutečně mnoho aktivit, což jsem postupně zredukovala na hraní badmintonu a aktivní zapojení v Politics society, kde jsem byla zvolena do předsednictva na pozici Secretary. Příští rok nás čeká organizování výletu do britského parlamentu, výlet do zahraničí, mentorské schéma, kde studenti druhých a třetích ročníků pomáhají novým studentům s aklimatizováním na univerzitě, mnoho diskuzí se zajímavými hosty a společenské akce. Poslední týden v září je na univerzitě tzv. Orientation Programme, který je určený pro mezinárodní studenty, aby se zabydleli na univerzitě dříve a zvykli si na nové prostředí. Tohoto programu jsem se účastnila a je to velmi dobrá věc, jak poznat kampus a okolí univerzity, navázat přátelství a zařídit praktické věci jako bankovní účet nebo britské telefonní číslo. Příští školní rok budu dobrovolně pomáhat s organizací této akce a už se moc těším na nové zkušenosti.

Za páté, studium v zahraničí mi otevřelo oči a změnilo pohled na svět. Těžko se to popisuje, v jakém stylu přesně. Líbí se mi, že zaměření ve výuce není centricky na Evropu, ale na celý svět, a většina profesorů se v nás snaží vzbudit kritický pohled a hledat chyby, které „Západ“ činil v minulosti a stále činí k okolnímu světu. Příští léto bych proto chtěla jet jako dobrovolník do Afriky učit angličtinu a matematiku, abych blíže poznala další část světa.

To by byl asi ve zkratce nezapomenutelný první rok na univerzitě. Teď mě čekají prázdniny a s nimi stáže v IBM a v AMO a i trocha cestování po Čechách. Přeji všem krásné léto a moc děkuji Nadaci za podporu!