Času ubývá

Ještě jsem se ani nestihl zabydlet a poslední rok je už skoro pryč. Jak už to tak bývá, když se člověk nemá čas nudit, dny a měsíce utíkají, jako by nechtěly, abych si poslední rok v Newcastlu naplno užil.

S mojí skupinou máme přesně týden na to, abychom odevzdali náš marketingový projekt, a musím říct, že začíná jít do tuhého. S informacemi ze čtyř řízených debat, dvou set padesáti dotazníků, mnoha interview se společnostmi z okolí Newcastlu a nekonečného množství druhotných zdrojů máme dokonalý přehled o trhu se zmrzlinou. Díky tomu jsme schopni vytvořit efektivní kampaň, která pomůže našemu klientovi uspět a získat výhody nad konkurencí. Ani trochu nelituji, že jsem si zvolil tento projekt, a ne dizertační práci. I přes to, že to v naší skupině ze začátku trochu skřípalo, rychle jsme se dostali do fáze, ve které všichni chceme dosáhnout dobrého výsledku a dáváme do projektu hodně snahy. Myslím, že jediné chvíle, které teď trávím doma jsou když spím. Veškerý zbývající čas pak přebíhám mezi knihovnou, přednáškami a tenisovými kurty a musím přiznat, že mě to docela baví (až na nedostatek spánku a špatnou stravu).

Před nedávnem jsem obdržel rozvrh s daty promocí pro jednotlivé obory a přiznávám, že jsem byl trochu zaskočen. Ta má se koná 17. července. Odpromuji (alespoň doufám) a jedna velká etapa mého života bude u konce. I doteď jsem si samozřejmě uvědomoval, že jednou odpromovat musím, ale mít před sebou přesné datum je něco úplně jiného. Asi s tím ale nic nenadělám a raději to budu brát jako další motivaci, abych si Newcastle ještě co nejvíce užil.