Bilance a předsevzetí, aneb [+back]

Mám před sebou dva měsíce prázdnin následované devíti měsíci posledního ročníku bakalářského studia. To znamená, že část léta chci strávit přípravnými pracemi na své bakalářské práci, k jejímuž přesnému tématu se s vedoucím propracováváme. Budu v ní každopádně navazovat na svůj výzkum likvid (tj. hlásek podobných „r“ a „l“) ve vymřelém dialektu ostrova Sv. Kilda, který jsem zmiňoval v minulém příspěvku a prezentoval na studentské konferenci v Aberdeenu.

Ve třetím ročníku se mi nakonec povedlo získat samé A, a tudíž jsem na dobré cestě k získání First-class Honours („červeného diplomu“), který mi lépe otevře dveře k magisterským programům a stipendiím. Nebylo to samozřejmě jen tak – dny a noci strávené nad knihami a eseji mi občas daly opravdu zabrat. Právě proto jsem si po zkouškách a před odjezdem domů zorganizoval čas tak, abych mohl jak být s přáteli, tak splatit dluh dobrovolné činnosti. Opět jsem pomáhal družstvu SHRUB se sběrem a třídění darů ze studentských kolejí. Pro představu, kolik materiálu nám prochází rukama, uvedu, že z jednoho ubytovacího komplexu jsme vybrali téměř půl tuny jídla, přičemž asi polovina byla vhodná pro potravinovou banku – a jídlo představuje při nejlepším tak 15 % darů! Zapomenout nesmím ani na českou školku, ve které s radostí budu působit jako asistent i příští rok.

I přes léto chci být alespoň trochu produktivní, a tak se konečně učím maďarsky a zároveň připravuji nový film (vhodně jsem se zrovna trefil do období relativní tvůrčí plodnosti). Natočit bych jej ideálně chtěl v srpnu a září v Edinburghu. Na samotný školní rok mám také pár plánů: pro začátek chci, aby se za mého působení v An Comann Ceilteach rozjel projekt buddy systému pro studenty prvního ročníku keltistiky, kterým navážeme na dva ročníky předzkouškových opakovacích hodin, které jsem zorganizoval. V osobním životě chci být o něco více aktivní, a především s větší pravidelností provozovat turistiku a kempink.

Nejtěžší úkol jsem si ale dal tím, že jsem si zvolil předmět začínající třikrát týdně v 9 hodin ráno. Jedná se o Polní výzkum a dokumentární jazykovědu, na kterou se těším již od druhého ročníku. Když jsem ale většinu svého dosavadního života vstával na osmou, snad to nebude tak hrozné.

To je asi vše, snad kromě beztak všude jinde omílané politiky [1], o čem nyní mám psát. Děkuji proto Nadaci KFF za stálou podporu a nevyčerpatelnou ochotu kličkovat se mnou britskou byrokracií.

[1] Pokud ale, čtenáři, naléháš, tak věz, že jsem před dvěma lety podporoval i svým hlasem žádal skotskou nezávislost, a svůj názor jsem nezměnil. Vnímám tedy současnou situaci jako jedinečnou šanci přesvědčit EU k otevřenosti vůči idee nezávislého Skotska jako členské země i přes předvídatelné a dětinské protesty Španělska, které v minulosti nejvíce tuto představu kalily. I jako volič Zelený (český i skotský) věřím, že Nicola Sturgeon dokáže tuto složitou politickou hru (nedělejme si iluze, že jde o něco jiného) uhrát lépe než kdokoli jiný.