Dana Hůlková Nývltová

Když Ukrajinci vystudují v Česku, pomohou při obnově své země, říká ředitelka

Dana Hůlková Nývltová

Za podpory Nadace The Kellner Family Foundation se na Karlově univerzitě otevírají bezplatné roční kurzy pro ukrajinské absolventy středních škol, kteří mají zájem studovat na vysokých školách v České republice. „Vidíme to jako podporu Ukrajiny ve střednědobém horizontu, protože samozřejmě studium nějaký čas zabere. Ale výhodou je, že mladí lidé získají zázemí a tolik potřebný klid na své studium,“ říká ředitelka Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy Dana Hůlková Nývltová. 

Na jaké obory studenty připravujete?

Připravujeme na širokou paletu oborů, nabízíme programy pěti zaměřeních – technické, ekonomické, humanitní, umělecké a přírodovědné. Programy běží na dvou různých místech, budoucí technici a ekonomové se připravují v Poděbradech a ostatní účastníci v Praze. Náš model vychází z toho, že obě místa jsou blízko a řada aktivit může probíhat společně.

Program začíná hned v září, jaký je jeho další průběh během akademického roku?

Náš program je vlastně taková soustava kurzů. Začíná se adaptačním kurzem, který si můžeme představit jako takový jazykově-kulturní úvod. Dále navazuje kurz všeobecné češtiny a pak kurz odborné češtiny, který už se rozděluje podle oborů. S tím souvisejí vybrané odborné předměty podle toho, na jakou vysokou školu se student bude hlásit a z čeho ho čekají přijímací zkoušky. Pokud chce tedy někdo studovat například ekonomii, tak bude mít hodiny matematiky a angličtiny, naopak ten, co se chystá na techniku bude navštěvovat k matematice ještě fyziku, informatiku nebo deskriptivní geometrii.

lektorka a studentka z Ukrajiny

Jde tedy jen o znalosti češtiny v tom kterém předmětu?

Je to vlastně výuka oborových předmětů v češtině a záleží to konkrétně na tom, s jakými znalostmi studenti přijdou. Ideální je, když už obor znají a překlápí se jim pouze na češtinu. Je to ale různé, někdy se studenti musejí doučit i faktické znalosti v oboru. Cílem je tedy jednak srovnat oborové vědomosti a pak naučit odbornou češtinu. Prakticky to znamená, že třeba ti studenti, kteří se budou hlásit na technický obor, se nebudou v češtině zabývat rozbory ekonomických textů.

Ročně v tomto typu programu studuje přes 600 studentů z celého světa. Jaké jsou Vaše zkušenosti s úspěšností přijetí Ukrajinců na české vysoké školy?

Ukrajinština je slovanský jazyk, jazyková blízkost je velká výhoda, a pokroky v češtině bývají u těchto studentů velké. Úspěšnost následného přijetí na vysokou školu je vysoká. Pokud si to v průběhu přípravy student nerozmyslí, na školu se obvykle dostane. Celkově máme velkou zkušenost s přípravou studentů z Ukrajiny, v programu máme i ukrajinsky hovořící kurátorku a další kolegy, kteří jejich jazyk i kulturu dobře znají.

Do programu letos přijmete 75 ukrajinských absolventů středních škol, kteří plánují dále studovat v Česku. Výhodou při výběrovém řízení je, zda se někdo angažuje. Můžete to prosím vysvětlit?

Ano, výhodou je, když někdo ve svém volném čase pracuje jako dobrovolník. Je to znak motivovanosti a jistého zájmu, může to být třeba i potřeba se realizovat směrem k vybranému oboru. Někteří naši studenti třeba i v Česku doučují svůj mateřský jazyk nebo chtějí později studovat pedagogiku, a proto pomáhají v dětských skupinách.

Jaký to má vlastně smysl nabízet takové kurzy?

Chceme otevřít cestu lidem, kteří jsou odvážní, chtějí studovat v cizí zemi a vystudovat kvalitní školu v demokratické společnosti. Co se týče konkrétně studentů z Ukrajiny, tak jim chceme nabídnout možnost studovat v klidném prostředí. Ukrajina je bude dlouhodobě potřebovat při poválečné obnově země, a to ať už se tam vrátí, či budou svou zemi podporovat z diaspory. Zkušenost je taková, že Ukrajinci žijící v zahraničí jsou na svou domovskou zemi intenzivně navázáni a tím ji podporují. Když jim pomůžeme získat kvalitní vzdělání, nebudou jen uklízet nebo pracovat jako administrativní síly, ale mohou se z nich stát právníci, ekonomové nebo lékaři. Devadesát procent z nich to Ukrajině nějak vrátí. To má podle mne velký smysl. Samozřejmě jsme hned na začátku konfliktu otevřeli kurzy češtiny pro uprchlíky, ale toto je dlouhodobější podpora, která bude potřeba při rekonstrukci země. Chceme nabídnout to, co umíme, tedy vzdělávání.

Další aktuality

Všechny tiskové zprávy