Ohlasy| Stanislav a Martin Machové | Dva matematici...

Stanislav a Martin Machové | Dva matematici z jednoho hnízda

3. září 2015 - Instinkt Matematice se přezdívá královna věd. V životě bratrů Machových bezesporu kraluje. Příklady a rovnice je fascinují už roky. Touha zjistit víc o tajích této disciplíny je dovedla až do lavic prestižních britských univerzit. Životní sen ve světě čísel a zlomků si sourozenci plní i díky finanční podpoře Nadace The Kellner Family Foundation.

Když se řekne matematik nebo fyzik, lidé si většinou představí podivína, jako je Sheldon Cooper z Teorie velkého třesku. Má tato postava něco společného s realitou?
Martin: To je jen taková nálepka, které jsem se vždycky snažil vyhýbat.
Standa: Studium exaktních věd člověka poznamená. Když neustále používáte logické a analytické myšlení, mění vás to. Člověk pak i v běžném životě funguje v duchu přísloví „dvakrát měř, jednou řež“.

Napadá vás nějaká konkrétní situace?
Standa: U mě se to projevuje tak, že si chci všechno nejdřív pořádně rozmyslet a připravit se na všechny možné varianty – obvykle si na to beru tak pět minut někde stranou. Je úplně jedno, jestli píšu článek, nebo dělám večeři, důležité je mít plán.

Koukám, že život matematiků není jednoduchý. Stando, vy už máte za sebou tři roky na Univerzitě ve Warwicku. V čem je rozdíl mezi studiem v Česku a v Anglii?
Standa: Zatímco tady se chodí do školy sbírat vědomosti, oni jdou na univerzitu dospět. Studium je koncentrovanější. Také tam fungují mimoškolní spolky na různé aktivity jako šachy, divadlo a podobně, kde má každý nějakou funkci. Díky tomu se člověk učí komunikovat v týmu. Je tam mnohem větší orientace na zaměstnání a kariéru, celou dobu do vás perou, že musíte myslet na to, že za pár let budete hledat práci.

Vy sami už jste o budoucí práci přemýšleli?
Standa: Možnosti zaměstnání jsou otevřené. Matika není konkrétní obor, spíš nástroj, který se dá uplatnit téměř všude.
Martin: Povoláním si nejsem jistý. Nemá ale smysl dělat předčasná rozhodnutí. Možná by pro mě byl zajímavý výzkum.

Martine, vás čekají první dny na Oxfordu. Máte obavy?
Martin: Docela se těším. Je to trochu náročnější období, ale člověk se tím nesmí příliš stresovat. Jednoduché to určitě nebude.
Standa: Neví, jaké to bude, a já mu k tomu nic neřeknu. Nějaké zkušenosti je sice možné předat, ale kouzlo je v tom, když si to člověk prošlape sám. Nechám ho v tom asi trochu plavat. Velká část toho, co vám zahraniční studium dává, je schopnost umět si poradit.

Stanislav a Martin Machové

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Proč jste se oba rozhodli studovat právě v Anglii?
Standa: Oba jsme během gymplu absolvovali tříměsíční výměnný pobyt v Anglii. Pro mě to byla ochutnávka, která mě nakopla. Od té doby jsem věděl, že bych tam chtěl vystudovat celou školu.
Martin: Během toho pobytu jsem zjistil, že tam na matematiku koukají jinak. V Česku se bere jako přírodní věda, technický obor. V Anglii se matika vnímá jako něco humanitního. To mě inspirovalo a byl to i důvod, proč jsem se chtěl vrátit.

Inspiroval vás k odchodu do zahraničí i starší bratr?
Martin: Určitě, ale měl jsem potřebu se vyhranit. Od základky jsme vždy chodili na stejnou školu a pocit, že člověk prochází nějakou cestičku, co brácha vyšlapal, není úplně komfortní. Hlásil jsem se i na jeho univerzitu, ale zvážil bych, jestli bych tam nastoupil.

Proč tedy zrovna Warwick a Oxford?
Standa: Věděl jsem, že chci dělat matematiku. Koukal jsem se na žebříčky univerzit a poslal jsem to na těch nejlepších pět. A dostal jsem se na Warwick. (Martin): Měl jsem dojem, že bych na Oxfordu mohl najít vhodné prostředí pro to, abych neztratil vhled do humanitních oborů. Navíc je tam prý výrazná česko-slovenská komunita.

Jak se studenti tak prestižních škol baví?
Standa: Taky tam funguje chození na party od páteční noci až do neděle do rána. Na tohle nejsem, mám školu, tak jedu. Odreagovávám se sportem, jezdím celý rok na kole do školy. Všechny problémy nechám v kampusu a chvíli před spaním si ještě čtu o čemkoli jiném než o matice.
Martin: Zatím nemůžu říct z vlastní zkušenosti, ale někde jsem četl, že se matematici hodně socializují, protože potřebují sdílet informace a postupy. Prý se řadí k těm nejvíc společenským typům na univerzitách.
Standa: Fakt, jo?
Martin: No, alespoň jsem to četl.

A jak jsou na tom matematici s časem na holky?
Martin: To souvisí s tou nálepkou Sheldona Coopera. Matematik může být úplně normální člověk, to není diagnóza. (Standa): A taky – kdyby ten čas neměli, už by dávno vymřeli.

Byli jste ve škole premianti?
Martin: Spíš jedni z nejlepších. Čtyřky jsme ale rozhodně neměli.
Standa: Na to dohlížela maminka, učitelka matematiky.

Musí na vás být pořádně hrdá.
Standa: Doufám, že je.
Martin: Taky doufám. Těžko se to ale s něčím poměřuje.

Na kolik vlastně studium v Británii vyjde?
Standa: Školné se platí 9000 liber za rok, ale studenti z EU si mohou vzít půjčku od britské vlády. S bráchou ji oba máme – v principu to znamená, že když dostudujete a začnete vydělávat, platíte vyšší daně. Potom jsou ještě životní náklady, které při troše skromnosti vyjdou na 200 až 300 tisíc korun. Bez podpory nadace manželů Kellnerových by to bylo hodně náročné.

Stanislav (23) a Martin (20) Machové
Oba bratři absolvovali pražské Gymnázium Jana Keplera. Standa od roku 2012 studuje matematiku na Univerzitě ve Warwicku. Kromě matematiky jej zajímá programování, sport, jóga, hra na kytaru nebo šachy. Martin na podzim začne studovat matematiku na Oxfordské univerzitě. Zajímá ho také počítačová grafika, jóga a četba románů.

Foto popis| MEZI NEJLEPŠÍ. Univerzity v Oxfordu a Warwicku patří k nejprestižnějším v Británii. Bratrům Machovým se podařilo na ně dostat. Zvládnout životní náklady spojené se studiem jim pomáhá rodinná nadace manželů Kellnerových.

 

Zpět na hlavní stránku