Ohlasy| Oxford nemusí být utopie

Oxford nemusí být utopie

17. února 2021 - Novinky.cz a Právo Studentský kampus na Oxfordu znáte asi jen z filmů. Možná ale netušíte, že dostat se na prestižní školu není tak složité, jak by se mohlo zdát. „Důležité je, že máte jasnou vizi a chcete za ni bojovat,“ říká Petra Dobešová, členka správní rady Nadace The Kellner Family Foundation. Do 30. dubna se tam mohou přihlásit studenti, kteří potřebují finanční podporu, aby mohli studovat bakalářský program v zahraničí.

Jakým vzdělávacím aktivitám se věnujete? Jak studentům chcete pomáhat?
Věnujeme se projektům systematicky, pečlivě a dlouhodobě, tak aby kvalitní vzdělání bylo pro děti i mladé lidi dostupné na všech úrovních škol. Chceme také motivovat studenty, kteří by rádi na vysokou do ciziny, ale nepřihlásí se, protože nemají na školné. Rozhodně to ale za pokus stojí a my je podporujeme. Jsem přesvědčena, že zkušenosti, které si čeští studenti přinesou ze světa, prospějí nakonec nám všem.

Kolika českým studentům jste pomohli na vysoké škole v zahraničí?
Letos máme 53 stipendistů po celém světě, od roku 2010 jsme rozdělili granty mezi 193 studentů. Nyní jsou tři na Oxfordu, pět na Cambridge a další na prestižních školách v Anglii, Německu, Nizozemsku, USA, Rakousku nebo ve Švýcarsku. Studují nejrůznější obory od fyziky přes medicínu až po letecké technologie nebo třeba hru na housle u špičkových profesorů. Získají zkušenosti v cizině a inspirují další mladé lidi v Česku, aby odstartovali kariéru na zahraniční univerzitě. Mezi našimi stipendisty je například Martin Kábrt, který studoval na London School of Economics a předloni získal The IPPR Economics Prize, což je třetí nejprestižnější ekonomická cena na světě.

Do konce dubna v nadaci přijímáte žádosti o granty pro středoškoláky, kteří chtějí na zahraniční bakalářský studijní program. Podle čeho je vybíráte?
Granty nabízíme už dvanáctým rokem a většinou obdržíme zhruba 120 přihlášek a z nich vybereme 10 až 20 nových stipendistů. Vždy je pro nás důležité, zda se student soustavně věnuje konkrétnímu oboru, který si zvolil. Rozhodně nestačí jen napsat: „Chci na Oxford!“. Potřebujeme pochopit jeho osobní motivaci a vizi, proč se hlásí na vybranou univerzitu. Naštěstí přibývá uchazečů, kteří nás ohromí výčtem svých aktivit. Nejenže mají velmi dobré studijní výsledky, ale angažují se třeba jako dobrovolníci v místní komunitě nebo pomáhají seniorům. To všechno jsou plusové body, které jsou důležité i do budoucna. V zahraničí se totiž velmi dbá právě na mimoškolní činnost.

Máte i nějaká další kritéria?
Určitě nás zajímá i rodinné zázemí studenta, protože chceme primárně pomáhat mladým lidem, kteří nemají na školné. K přihlášce je proto potřeba přiložit potvrzení o příjmech a rozhodně se hodí i doklad o dalších zdrojích financování, například když student napíše, že si našetřil nebo získal půjčku od univerzity. Do 30. dubna přijímáme žádosti elektronicky na našem webu, pak vybereme zhruba třicet žadatelů, které pozveme v polovině června na osobní pohovor do Prahy a do konce června zveřejníme jména nových stipendistů. Také letos mezi české studenty rozdělíme 10 milionů korun na podporu studia bakalářského oboru kdekoliv na světě. Většinou dáváme 100–300 tisíc korun na jednoho uchazeče a na jeden akademický rok. I když si uvědomujeme, že vzhledem k brexitu bude nutné tuto částku pro nové studenty nejspíš navýšit. Nikdy to ale není sto procent z požadované částky, protože si myslíme, že každý by měl maximálně zabojovat za svůj sen a sehnat si podporu z více stran.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nadace uděluje i stipendia na osmiletém gymnáziu Open Gate v Babicích u Prahy. Nejde tedy o školu "jen pro bohaté"?
Třetina studentů Open Gate pochází z rodin, které nemají na školné. Nejvíc jich je z Prahy, ale moc rádi bychom našli víc studijně nadaných dětí z regionů. Postupně rozšiřujeme síť kontaktů mezi sociálními pracovníky a pedagogy z prvního stupně základních škol. Snažíme se je povzbudit, aby nám dali vědět, když objeví dítě, které je talentované a má v sobě touhu se vzdělávat. Může to být extrovert, který na sebe strhává pozornost, protože se nudí v běžné třídě, ale může to být i naprostý introvert, který se ve škole trápí, protože pro něj není prostředí dostatečně motivující. Jedna sociální pracovnice mi vyprávěla, jak shodou náhod objevila nadaného chlapce. Byla se podívat na akci pro děti z pěstounských rodin a všimla si ho, protože se choval jinak než ostatní. Naprosto soustředěně plnil různé úkoly a dokázal na nich s velkým zaujetím pracovat. Později doporučila babičce, jeho pěstounce, aby se přihlásil na Open Gate a on u nás skutečně úspěšně složil zkoušky. Zajímavé je, že jeho učitelka by ho prý nikdy nedoporučila…

Škola se snaží propojovat starší spolužáky s mladšími – co si pod tím představit?
Přijde nám důležité, aby měli nováčci na Open Gate nejen odbornou pomoc od učitelů, vychovatelů a asistentů, ale také od spolužáků. Mohou jim poradit, jak se zorientovat na nové škole, nebo je doučují. Tahle vzájemná spolupráce je ale nejen přímo na škole, ale také mimo ni. Studenti se angažují v nejrůznějších aktivitách v místní komunitě, například doučují cizí jazyky či další předměty děti z dětských domovů či mateřských školek nebo před pandemií vypomáhali seniorům v Alzheimer centru.

V rámci projektu pro veřejné ZŠ Pomáháme školám k úspěchu se věnujete čtenářské gramotnosti. Máte pocit, že v ní trochu pokulháváme?
Před lety nás zaujalo, že se studentům z Česka moc nedaří v mezinárodních soutěžích, ať už je to matematika nebo jiné předměty. Konzultovali jsme tento problém s odborníky a díky tomu vznikl program pro veřejné základní školy, zaměřený na výuku čtenářské gramotnosti, pisatelství i kritického myšlení. Nyní spolupracujeme se 115 školami z celé republiky. Přes profesní vzdělávání pedagogů se snažíme podporovat učení každého žáka a jeho výsledky. Učitelé, kteří jsou zapojeni do našeho programu, společně sdílí zkušenosti a pomáhají si s přípravou výuky orientované na badatelství žáků. Aktivně pracují s cíli učení. Naši odborní konzultanti a mentoři jim radí, jak inovovat výuku například v hodinách češtiny, dějepisu, ale také fyziky či chemie. Děti se díky tomuto programu naučí, jak z dlouhého textu vybrat hlavní myšlenky, analyzovat je a případně obhájit před ostatními.

Podle vás se české školy dostatečně nezabývají výukou kritického myšlení a obecně kultivací projevu?
Bohužel se tu na školách téměř vůbec neučí tyto základní dovednosti. Nejde jen o mluvený projev, ale také o ten písemný. V zahraničí je naprosto běžné, že během školního roku napíšete řadu esejí, kde prokážete, že jste si uměli vyhledat informace a obhájit svůj názor. A tím se vracíme k tomu, co zatím v Česku stále chybí – mladí lidé nejsou systematicky vedeni ke kritickému myšlení, ani je nikdo neučí, jak dobře argumentovat. Věřím, že právě tyto dovednosti můžeme pomoci zlepšit a děti podpořit, aby se uměly prosadit v tom, co je baví.

Autor | Filip Šára

Zdroj | https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/oxford-nemusi-byt-utopie-40351253

Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.