Ohlasy| Open Gate: Na studia u nás se rodiny i s...

Open Gate: Na studia u nás se rodiny i skládají

12. prosince 2012 - Mladá Fronta DNES, Příloha Trendy 2013 Pokoušíme se dosáhnout ryzosti vzdělání. Z materiálního hlediska vlastně nemáme limity, říká Peter Nitsche, ředitel gymnázia a základní školy Open Gate, kterou založil a podporuje nejbohatší Čech Petr Kellner spolu s manželkou Renátou. Jejich nadace platí za nadané, ale sociálně potřebné děti školné. Přes dary pak podporují školní investice.

Co si myslíte o českém školství?
Za posledních dvacet let jsem měl možnost poznat prakticky celý systém českého školství, od základních škol až po vysoké. Mohu říci, že čeští učitelé jsou dobří. Problém však vidím ve struktuře vzdělávacího systému a v možnostech, které jim dává pro rozvoj jejich vlastního vzdělání a kariéry. Setkávám se s tím, že učitelé nemají skutečnou motivaci zlepšovat sebe z hlediska profesního, nebo svou školu z hlediska kvality. Jsou obvykle hodnoceni vlastně jen na základě jednoho kritéria – a tím je počet odučených let: kolik let odslouží, tolik peněz dostanou. To je chyba.
 
Co by se mělo změnit?
Změňte kariérní plán pro pedagogy, a to co nejdříve. Učitelé by měli být více vedeni k tomu, aby dbali na svůj celoživotní rozvoj a tím se posouvali třeba i finančně. Ředitelé škol by jim k tomu měli vytvářet co nejlepší podmínky. Ne, že učitel odučí své hodiny od osmi do jedné a pak jde domů. Každá škola by si měla sama říci, které směry a specializace jsou pro ni nejdůležitější, a těm by měla dát co největší volnost se projevit.
 
V českém školství se stále nadává na nedostatek peněz. Cítíte to stejně?
Já mám pocit, že peníze ve vzdělávacím sektoru jsou. Stejně tak si myslím, že nejsou příliš dobře vynakládány.
 
Každý si asi řekne, že vám se to hovoří, když za Open Gate stojí nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Co je podle vás vaše největší výhodou? Jsou to peníze, díky nimž můžete například najmout třeba nejlepší učitele?
Nadace je bezpochyby naším velkým plus, dává nám velkou svobodu být kreativní a učit tak, jak nejlépe to jde. To je to, co chce každý učitel. My samozřejmě naše zakladatele informujeme o svých krocích a oni říkají na naše nápady – ano či ne. Ale zásadně nás podporují.
 
Jak byste popsal Open Gate?
Lidé si myslí, že jsme mezinárodní elitní škola. Ale to nejsme. Jsme česká škola pro české děti, která jim přináší to nejlepší vzdělávání, jež je k dostání na mezinárodním trhu. Máme zde děti, které jsou nadané, ale přišly k nám ze sociálně slabého prostředí, společně s dětmi z úplných rodin. Díky nadaci manželů Kellnerových, která téměř dvěma třetinám studentů přispívá na školné, jsou naši studenti i ze sociálně nejslabších vrstev včetně například dětských domovů.
 
Je pro vás velmi uspokojující být šéfem takové školy?

Troufnu si říct, že je to vrcholný sen každého pedagoga.
 
Inspirovali jste se v zahraničí? Open Gate působí jako škola britského střihu.
Nemyslím si, že by v Británii existovala jediná škola, která by se podobala naší koncepci. Nevím, jak to správně vyjádřit, ale my se zde pokoušíme dosáhnout ryzosti vzdělávání. Z materiálního hlediska vlastně nemáme limity, ale to není tak důležité. Důležitější je hlad našich studentů po vzdělání. Když jsem sem nastoupil, byl jsem překvapen, jak moc se chtějí učit, využít příležitosti, která jim byla dána. Nezáleží, odkud děti pocházejí, když dostanou šanci a podmínky šanci využít.
 
Jak často sem jezdí Kellnerovi a jak moc se zajímají o chod školy?
Velmi. Máme pravidelné schůzky především s paní Kellnerovou. Buď přijíždí ona sem, nebo my jezdíme do pražské centrály PPF.
 
Učíte podle českých, nebo mezinárodních standardů?
Oboje. Usilovali jsme o získání mezinárodní maturity IB, která je velmi náročná na akreditaci a za 14 měsíců se nám to podařilo. Možná to byl mezinárodní rekord. Zároveň jako česká škola, kterou chceme zůstat, musíme učit podle rámcových vzdělávacích plánů a ty jsou zakončeny běžnou maturitou. Takže naše děti mají na výběr – buď mezinárodní maturitu IB, nebo českou. Samozřejmě obvykle dělají oboje zkoušky.
 
Loni jste získali od nadace manželů Kellnerových 44 milionů korun na provoz. Jak důležité jsou to peníze pro rozpočet školy?
Loni tvořily necelou polovinu z celkového rozpočtu, jenž je letos 95 milionů korun. Systém je nastaven tak, že nadace nepřispívá přímo na provoz školy, ale prostě hradí školné za vybrané studenty. Takže my nerozlišujeme, zda školné platí rodiče žáka, nebo nadace, a zároveň od ní nežádáme dodatečné peníze na provoz.
 
Jak je to s investicemi?
To je jiná situace. Investice hradíme z darů od manželů Kellnerových. Letos jsme dostali stomilionový dar na výstavbu, díky němuž jsme mohli dokončit novou budovu základní školy a sportovní halu.

Co máte v plánu na příští rok?
V posledních třech letech byly investice masivní, teď si chceme dát rok pauzu, je to náročné i pro provoz školy. Do budoucna bychom chtěli vedle kolejí postavit ještě další byty pro pedagogy. Díky velkorysosti zřizovatelů školy ještě do budoucna přemýšlíme o rozšíření počtu učeben.
 
Jak důležité jsou pro vás studijní předpoklady dětí? Odmítáte děti bohatých rodičů, které na studium nemají předpoklady? Je těžké říkat takovým lidem ne?
Pro nás je prioritou kvalita. Navíc neplatí vaše premisa, že každý rodič, který k nám chce dát studovat dítě, je velmi bohatý. Byl byste překvapen, kolik je rodin, které se třeba i skládají na to, aby zde jejich potomci mohli studovat. To, že jsou odmítnutí rodiče naštvaní, je přirozené. Ale myslím, že vždy porozumějí tomu, proč se tak stalo. Přijímací proces na základní školu i na gymnázium je dlouhý, přátelský a rodiče jsou v něm zapojeni. Když musíme říci ne, rozumějí tomu.

Když člověk projde vaši školu, říká si, zda děti nejsou zcela odtrženy od reality. Zda to není taková zlatá klec?
Víme o tom, že by něco takového mohlo nastat a snažíme se tomu předcházet. Máme dokonce příklad jednoho studenta původně z dětského domova, který zde vyrůstal od dětství – vlastně celé vzdělání získal na Open Gate. Když odešel na univerzitu, byl vyplašený. Musel odejít ze zdejšího bezpečného a přívětivého kampusu a začít žít na kolejích. Naštěstí se nadace stará o své studenty i dále na univerzitách. Nejde jen o peníze, ale i o pomoc s dennodenními problémy. A my se snažíme co nejvíce zapojovat naše studenty do běžného života.

Co to znamená?
Každý z nich má příležitost i povinnost jezdit za různými aktivitami mimo školu, děti mají různé brigády či pomáhají například v sociálních ústavech. Takové zkušenosti jsou i součástí programů, které se pojí k mezinárodní maturitě. Všimli jsme si té možné izolovanosti někdy před čtyřmi lety, když jeden z našich studentů nechtěl jít na zápas fotbalu, protože tam prý bylo moc lidí.
 
Mohou třeba chodit nakupovat?
Samozřejmě. Děti mají svůj volný čas, jezdí na kroužky mimo areál, vše záleží na věku.
 
Vidíte nějaký trend pro svůj obor vzdělávání pro příští rok?
Nedávno jsem byl na mezinárodní vzdělávací konferenci v Madridu. Celé její téma bylo vlastně věnováno tomu, přesvědčit nás, jako ředitele a manažery škol, že v příštích letech půjde hlavně o to, vychovat ze studentů lídry, skutečné osobnosti, které budou mít vysoký morální kredit a budou umět měnit svět k lepšímu. Vím, že to zní dost nadneseně, ale občas je dobré takové věci slyšet.
 
To zní jak z projevu Baracka Obamy.
Pokud to tak říká, já říkám: Hodně štěstí při prosazování, chlapče. (smích)

Open Gate
Za školou, jejíž areál vyrostl v Babicích nedaleko Říčan, stojí nadace The Kellner Family Foundation. Školní areál má vlastní bazén, stáje, divadelní sál nebo nahrávací studio. Nadace platí školné za talentované, ale sociálně znevýhodněné děti. Roční studium na osmiletém gymnáziu stojí 236 tisíc korun, pokud student na denní studium dojíždí z domova, nebo 470 tisíc korun, pokud v areálu bydlí. V této sumě je vše od školní uniformy přes jídlo až po zahraniční výměny. Dnes na gymnáziu studuje 165 dětí, z toho 118 na škole bydlí. Zhruba dvěma třetinám přispívá na školné nadace. Vedle gymnázia se loni rozšířila také základní škola, kde stojí školné 144 tisíc. Do první třídy přišlo 160 přihlášek, škola bere jen 18 studijně nejnadanějších dětí.

Peter Nitsche (59)
Ředitel a jednatel společnosti Open Gate – gymnázium a základní škola, která zastřešuje nejslavnější soukromou školu v Česku. Nitsche nastoupil do Open Gate v roce 2006 jako šéf anglického oddělení, o rok později se stal ředitelem gymnázia. Vystudoval Pedagogickou fakultu na Victoria University v Manchesteru, má více než třicetileté zkušenosti ze středoškolského a vysokoškolského vzdělávání v Británii a v Česku, kde žije od roku 1990. Jeho manželkou je Češka, jeho syn učí angličtinu, Nitsche rád jezdí na chatu do jižních Čech. Sbírá první vydání knih P.G. Wodehouse.

Autor | Jaroslav Mašek

Zpět na hlavní stránku