Je krátkozraké vychovávat chodící knihovny

Toto je váš první školní rok ve funkci ředitelky. Chystáte nějaké zásadní změny?
S respektem k tradici školy velmi odvážně mnohé věci měníme. Inovace je hnacím motorem každé dobré školy. Studenti se více podílejí na organizaci svého vzdělávání, u nás to nazýváme „Student-organized learning“. Nově používáme virtuální prostředí, které učiteli umožní poskytnout studentům okamžitou zpětnou vazbu, ať se nachází kdekoliv. Pro zadání úkolů studentům jsme letos začali používat virtuální interaktivní „nástěnky“, na které přispívají také studenti. Učitelé dostávají velkorysý prostor pro spolupráci v rámci strategie „Otevřené třídy“, řeší aktuální vzdělávací potřeby v malých skupinách. Změnili jsme systém stipendií, hledáme cesty, jak podpořit studentské odborné stáže apod.
 
Co si pod názvem „Studentorganized learning“ představit?
Tradiční výklad učitele před tabulí u nás stále více ustupuje metodám, které do výuky zapojí skutečně všechny studenty. A my jdeme ještě dál. Platí, že z toho, co slyším, si zapamatuji jen určitou, většinou dost malou část. Z toho, co si osvojím vlastní aktivitou, zůstává v paměti mnohem více. Tam řada škol končí. My k tomu přidáváme, že pokud o tom, co dělám a jak se učím, mohu navíc rozhodovat, moje motivace, kvalita učení a stupeň zapamatování jsou nesrovnatelně vyšší.
 
Jaké má tedy student možnosti?
Pro studenta, který se nejlépe učí audiovizuálně, připraví učitel link na video, které probírané téma vysvětluje. Naopak student, který se dobře učí z textu, si může vybrat vysvětlující text. Další skupina studentů ve třídě je třeba zaměřena vědecky a ti se dobře učí z diagramů a pojmových map. A pak je na studentovi, aby si na základě reflexe, ke které ho učitel vede, vybral způsob, který mu vyhovuje nejlépe.
 
To je trochu z jiného světa…
Je, ale na druhou stranu naštěstí je ve světě moderního vzdělávání mnoho těch, kteří to vidí stejně. A proč to děláme? Nechceme učit studenty pouze po dobu, kterou setrvají u nás ve škole. Pro nás je zásadní, abychom vychovali člověka, který je schopen celoživotního učení a je schopen si pak odřídit svůj proces učení i na vysoké škole anebo i v rámci své pracovní kariéry. V dnešní době nikdo ani pořádně neví, jak bude budoucnost vypadat. Takže postavit vzdělání jen na osvojování si informací, které jsou platné v současné době, by bylo velmi odvážné a až nerozumné. V tuto chvíli prožíváme naprostou změnu přístupu ke vzdělávání.
 
Když nevíme, kam spějeme, jak na to připravit studenty?
Není to jednoduché. Nedávno prošel médii článek o tom, jak mistr ve hře go hrál proti umělé inteligenci. Ta dostala jen určitý algoritmus, jak se má učit pravidla hry, a poměrně rychle zvítězila na plné čáře. Proto s rozvojem umělé inteligence a neomezeným přístupem k informacím vést děti k tomu, aby byly jen chodící knihovny, je velmi krátkozraké. V dnešní době si můžete spoustu informací hbitě zjistit. Jde spíš o to, naučit děti, jak s informacemi pracovat, jak inovovat, přinášet nové pohledy na problémy, které nás obklopují. Zjistit si, kdy byla bitva na Bílé hoře, je otázkou asi dvou vteřin.
 
Datum asi zjistíte, ale dočtete se, že to byla největší potupa, která Čechy uvrhla na staletí do německého područí. Ale o českém baroku se moc nezmiňuje…
A právě od toho je tady učitel, aby studenty učil pracovat se zdroji informací. Učitel by jim měl pomoct rozvíjet schopnosti, které souvisí s kritickou analýzou zdrojů. Naučit je, že někdy je dobré zajít do archívu nebo kontaktovat odborníka, který se tématem zabývá. Zdroje jako Wikipedie jsou otevřené v podstatě komukoliv, kdo má zájem do nich přispět. Učitel tedy funguje jako korektivní mechanismus. A aby se student na téma dokázal podívat i z pohledu multidisciplinárního, protože to nejvíce připomíná reálný život. Taky různé problémy neberete jen z pohledu matematiky, historie, biologie. Přirozený lidský pohled je vždycky komplexní.
 
Často se staví rozvoj kompetencí a dril do protikladu. Jak je tomu u vás?
To, že se specializujeme na rozvíjení logického myšlení a obecně intelektové obratnosti, neznamená, že jsme rezignovali na rozvoj paměti, memorování důležitých faktů. Laťku, kterou u nás student překonává, také v tomto ohledu nasazujeme opravdu vysoko. Pokud má člověk inovovat, s informacemi pracovat kreativně, důležitá fakta musí za každou cenu znát. Paměť studentů zatěžujeme, trénujeme.
 
Děti z jakých sociálních skupin využívají stipendií?
Na to máme přesné statistiky. Od roku 2005 na gymnáziu Open Gate díky sociálním stipendiím Nadace The Kellner Family Foundation studovalo nebo studuje 308 studentů. Z neúplných rodin jich je 136, dalších 125 studentů je z tzv. sociálně slabých rodin, 27 studentů z dětských domovů, 17 z pěstounských rodin a tři z Klokánku. Těmto studentům nadace manželů Renáty a Petra Kellnerových na stipendiích rozdělila přes půl miliardy korun.
 
Jaké jsou šance, že děti dosáhnou na sociální stipendium?
Nadace posuzuje příjem rodiny a její majetkové poměry. V praxi dítě podává přihlášku na gymnázium nebo žádost o přestup z vyššího ročníku, a zároveň posílá nadaci žádost o stipendium. Nadace může hradit školné v plné výši nebo jeho část. Pokud student získá stoprocentní sociální stipendium, tak z něj platí vše, co souvisí s pobytem ve škole, ale i školní výlety nebo pomůcky. Tak je tomu vždy v případě dětí z dětského domova.
 
Děti se stipendii a bez nich jsou v poměru půl na půl. Nedělá to občas neplechu, když se tu potkávají děti z různých společenských vrstev?
Vedeme studenty intenzivně k tomu, aby vnímali odlišnost jako něco, bez čeho by svět fungoval o něco hůř. Velká většina učitelů vám řekne, že vůbec neví, kdo má stipendium a kdo ne. A našly by se i příklady, že studenti z dětského domova nebo náhradní rodinné péče jezdí na víkendy se studenty bez stipendia. Jsou třeba i nejlepší kamarádi.
 
Chodí sem děti rády?
Ano, velmi často o tom s nimi mluvíme. Je pro nás zásadní, jak se u nás student cítí. Například bychom nevzali studenta, který řekne, že studium na Open Gate je přání jeho rodiny, ne jeho vlastní. Pro to, aby u nás studentům bylo dobře, děláme opravdu hodně. Nejlepší je ale vše vidět na vlastní oči, proto pro uchazeče o studium pořádáme dny otevřených dveří, nejbližší bude v polovině ledna.
 
Pro nás je naprosto zásadní to, jak se student u nás cítí
Autor | Jiří Mach