Richard Blažek

Software is eating the world

Počítače jsou všudypřítomné a my programátoři dnes trochu "fušujeme" do všech ostatních oborů. Ať už lidé hledají zábavu, informace nebo si chtějí třeba jenom koupit lístek na vlak, využívají softwarové systémy vybudované pomocí mnohdy úmorné programátorské práce. Stále další a další oblasti našich životů se přesouvají do digitálního světa, a to i v konzervativních oblastech, jako státní byrokracie, medicína nebo bankovnictví.

Mě programování bavilo už od mých dvanácti let, takže není překvapivé, že jsem si vybral studium informatiky, která mi nabízí uplatnění ve firmách z různorodých odvětví. Dublin je jedním z evropských center IT a Trinity College Dublin je asi nejlepší irskou univerzitou, a proto jsem se rozhodl jít studovat právě sem. Nnavíc, jak jsem zjistil, Irové jsou zdvořilí a současně přátelští lidé.

Dělání, dělání

Obory jako právo a medicína vyžadují léta studia, než se člověk dostane ke skutečné práci. Není divu, chyba či neopatrnost může stát miliony korun nebo lidské životy. Programátoři mají blíže k novinářům nebo básníkům, kteří to mají přesně opačně. Nejenom, že lze programovat na nějaké úrovni i s velmi malými znalostmi, ale psaní programů je dokonce nutné k tomu, aby se vůbec člověk mohl stát kompetentním programátorem. Univerzita vám může dodat potřebné znalosti, ale dělat úkoly do školy určitě nestačí. Nejlepší jsou vlastní projekty, kdy pracujete na programu, který vás osobně zajímá nejenom jako cvičení. Ať už píšete jednoduchý program, který vypočte úlohu z matematické olympiády, vytváříte hru, kterou byste si chtěli zahrát, nebo vymýšlíte vlastní programovací jazyk, rozhodně tím nemarníte čas. A kdo ví? Třeba váš program nakonec udělá díru do světa.

Nebát se a odejít

Studium v zahraničí je něčím, co by měl každý středoškolák alespoň zvážit, protože máme tendenci volit tu možnost, která nám přijde nejméně riskantní a i ta rizika máme tendenci přeceňovat. Není důvod se ciziny bát. Ano, papírování je otravné, komunikace v cizím jazyce je těžká a být v novém městě bez kamarádů je smutné, ale tyto problémy bude muset dřív nebo později řešit každý dospělý člověk. Čím dříve se naučíme se s nimi vypořádat, tím lépe pro nás.