Vždyť je teprve únor!

Přesněji řečeno, 29. únor. A i přesto jsem si včera uvědomil, že se příští týden blíží „midterm date“, tedy předěl mezi první a druhou polovinou tohoto semestru. K této reflexi mě také přiměl fakt, že mám na tento a příští týden ve svém diáři rozplánováno postupně pět midterms (průběžných testů, jichž je v každém předmětu jeden až tři za semestr), tedy z každého předmětu jeden.

Včera jsem absolvoval zkoušku z biologické laboratoře, která sestávala z testu praktického a psaného. V tom praktickém jsme měli postupně identifikovat asi sto padesát struktur na (a v) těle plodu prasete (zhruba o velikosti kočky), střídavě s rozpoznáváním různých tkání pod mikroskopem. To vše během tři čtvrtě hodiny, což vám dává v průměru asi tak 18 vteřin na rozeznání každé struktury a její zapsání do příslušného listu. Psaný test obsahoval několik doplňujících otázek, jednou z nich bylo také například vyjmenování všech anatomických struktur , jimiž projde molekula nikotinu (?!) vdechnutá těhotnou prasnicí, od její vnější nozdry až po lopatku jednoho z jejích 16 nenarozených plodů.

Dnes to byla pro změnu zkouška z fyziky, v níž jsem byl testován ze statického elektrického pole a potenciálu. A zítra mě naopak čeká test z francouzštiny. Asi sto slovíček a nějaká ta gramatika, jako obvykle.

Pak začíná víkend, během něhož, kromě 12 hodin v laboratoři s krysami, strávím přípravou na další dva testy příští týden: první je z biologie, který bude zkoušet mé znalosti genetických struktur a jejich vlastností, stejně jako z některých buněčných procesů.

Ten druhý pak bude z filosofie a bude se týkat mnoha zásadních děl, od autorů jako Rousseaua (tohle vyhláskovat je v češtině docela oříšek a netroufám si říci, zda je to tak správně) přes Kanta až po americkou Deklaraci nezávislosti. Už se ale těším na Nietzscheho (občas přemýšlím, proč se nemohou jmenovat nějak normálně), Marxe nebo Darwina, nejvíce však samozřejmě na Freuda. Tedy takhle rozmanitý je život pre-med studenta v Americe.

Kromě té vší všestrannosti popsané výše je ovšem ještě něco dalšího, v čem si místní podmínky nemůžu vynachválit, a tím je možnost výzkumu. Jak jsem se již několikrát zmínil, již nyní pomáhám v laboratoři, kde trávím placených až patnáct hodin týdně. Navíc jsem se také ale přihlásil na program SURF (Summer Undergraduate Research Fellowship), v jehož přijímacím procesu jsem byl loni neúspěšný – v tom letošním jsem ale již uspěl, a tak následující léto strávím v laboratořích Kolumbijské univerzity, kde budu osm hodin denně pracovat pod dohledem některého z profesorů na vlastním výzkumu, který bude zakončen sepsáním samostatného výzkumného pojednání. Na tuto zkušenost se velmi těším, jelikož mi nabídne možnost nejen se plně věnovat vlastní výzkumné činnosti, ale také konečně strávit více času poznáváním New Yorku a jeho okolí, na což v průběhu školního roku většinou jednoduše nemám čas.



To je ode mě nyní asi zatím vše, ozvu se zase nejpozději na začátku prázdnin – a teď se jdu ponořit zpátky do hlubin všeho toho vědění, které je tu všude kolem volně k mání.

Hezký den.