Druhý semestr na lékařské fakultě

První semestr studia medicíny byl náročný, plný nových úžasných zážitků. Pak byly krátké zimní prázdniny a začal druhý semestr. Přesně podle našich očekávání byl rozvrh ještě nabitější než předchozí. Přibyly nám další předměty jako histologie a lékařská biologie (genetika). Znamená to, že jsem musel změnit studijní zvyklosti, protože tyto dva předměty jsou také časově náročné, stejně jako anatomie.

Nebudu lhát – je to dlouhá a někdy i osamělá cesta, ale díky nasazení, odhodlání a hlubokému zájmu o tento obor se dostávám na místa, která jsem si dříve neuměl představit. Dlouhé hodiny přednášek, cvičení a seminářů a pak nekonečné studium v knihovně, někdy i do rána, to je pro studenty medicíny norma. Mými nejlepšími přáteli se staly káva, zejména presso, a energetické nápoje. Netvrdím, že právě to je zdravý životní styl, ale pomáhá to při dosahování stanovených cílů. Člověku se drasticky zmenší společenský okruh a jeho nejbližšími se stanou mrtvoly…

Ve druhém semestru jsme se díky histologii a lékařské biologii seznámili s mikroskopickou stránkou medicíny. Histologie je mikroskopický obor anatomie, který se zabývá živočišnými a rostlinnými tkáněmi. Protože jsme ale na lékařské fakultě, naším hlavním zájmem jsou lidské tkáňové buňky. Týdně trávíme v laboratoři alespoň čtyři hodiny snahou určovat a rozpoznávat různé tkáně lidského těla. Je úžasné sledovat, jak mikroskopické organely zajišťují různé tělesné funkce, například různé metabolismy, tvorbu živin, vylučování hormonů atd., a díky již získané znalosti anatomie bylo snazší tyto „skládačky“ sestavovat. Po histologii přijde embryologie a vývojová biologie. Ta se zabývá vznikem života, od jednoduché buňky až po vznik lidského plodu.

Co se týče lékařské biologie, konkrétní zaměření bylo na genetiku. Lékařská genetika se snaží pochopit, jak genetické změny souvisí s lidským zdravím a nemocemi jako takovými. Studujeme různé genetické poruchy, jako je Downův nebo Turnerův syndrom, a analyzujeme, jak se při nich buňky mění a co způsobuje odchylky buněk od jejich obvyklé povahy. Pomocí různorodého laboratorního výzkumu (především manipulace DNA a enzymatická restrikce) se medicína snaží zastavit pokračování těchto poruch v další generaci potomků, a to za použití genové manipulace.

Závěrem dodám, že předměty, které nám v tomto semestru přibyly, jsou sice těžké a časově náročné, ale také zajímavé a neméně důležité, díky čemuž není jejich studium tak nudné. S každou stránkou jsem se chtěl dozvědět víc a víc o jejich příčinách, následcích a o tom, jak jim v budoucnu zabránit.