Proč čteme s našimi žáky i na 1. stupni rozmanité texty

Svět se mění každým dnem a spolu s ním se mění i témata, kterým se děti chtějí a mají věnovat. Informace jsou stále dostupnější, jsme jimi doslova obklopeni v knihách, časopisech, na internetu. Není však jednoduché se v nich orientovat, a to ani pro dospělého čtenáře. Jak skloubit atraktivitu výuky, získávání potřebných informací, výstupy z RVP a ŠVP a zároveň žáky vést k utváření vlastních názorů? Pomohou nám k tomu texty z různých zdrojů? Jak s nimi pracovat? Jak naučit žáky se v takových textech orientovat? S kolegyněmi nás napadlo mnoho dalších otázek a potřebovaly jsme si nejprve ujasnit, proč pracujeme i s jinými než učebnicovými texty.

Jaké přínosy vidí učitelky z naší školy ve využívání rozmanitých textů v oboru?

a)    aktuálnost v čase

Na řece nedaleko naší školy se v zimě objevilo mnoho bobrem pokácených stromů a také jeho hrad. Děti okolo tohoto místa často chodí, a tak se bobr na řece stal častým tématem jejich rozhovorů a dotazů. Učitelka nabídla dětem sérii textů, které jim umožnily hledat odpovědi na jejich otázky. Využila text o hlodavcích z encyklopedie, schéma bobřího hradu, text z publikace Čteme a píšeme naučné texty, schéma těla bobra publikované v projektu Neprošlapanou cestičkou i novinový článek z místního tisku o návratu bobra na Vltavu. V tématu živočichové v zimě tak dopodrobna poznávali život jednoho zvířete na základě vlastní preference.

b)    aktuálnost týkající se místa, kde žijeme

Jedním z výstupů v RVP je znalost regionálních dějin a místopisu - téma naše město. Zde se otevírá velký prostor pro možnost zabývat se nejen historií konkrétního města a pověstmi okolo něj, ale i aktuálními tématy života lidí ve městě. K tomu jsme využili informační text ze stránek města, pověsti Českokrumlovska, které napsala místní rodačka, historické fotografie města z databáze krumlovského muzea Seidl i dotazník UNESCO k současnému životu ve městě.

U mladších dětí často používáme obrázky a různá schémata. Velmi se nám osvědčila práce s knihou Už vím proč. Děti si mohou vybrat, jestli je více zajímá výroba čokolády, papíru nebo skleněných lahví.

Dagmar Kopřivová

členka odborného týmu, pedagogická konzultantka lokality Český Krumlov

c)    propojení s běžným životem dětí

V přírodovědě páté třídy se probírají nerostné suroviny. Děti pracují s několika texty, které pojednávají o tom, v jakých výrobcích, které doma běžně používají oni nebo jejich rodiče, se vyskytuje ropa. Kolegyně použila článek z internetových stránek Ropa v kosmetice a druhý z časopisu Epocha s názvem Co se vyrábí z ropy. U mladších dětí často používáme obrázky a různá schémata. Velmi se nám osvědčila práce s knihou Už vím proč. Děti si mohou vybrat, jestli je více zajímá výroba čokolády, papíru nebo skleněných lahví. Nejprve se musí naučit rozklíčovat, co jednotlivé části schématu znamenají, jednotlivosti propojit do smysluplného celku a interpretovat je ostatním.

d)    aktuálnost v propojování předmětů

Prostřednictvím různých textů jsme propojovali vlastivědnou dovednost čtení map s přírodovědným tématem ekosystém rybník. Cílem bylo popsat cestu čápa do teplých krajin. Žáci pracovali se záznamem migrační trasy na mapě a s mapou světa, ve které vyhledávali státy a města, přes které migruje čáp. Dalším zdrojem jim byl text Proč se někteří ptáci stěhují? z internetových stránek labet.cz. Žáci si volili formu, jakou popíší cestu čápa do teplých krajin - lístek do encyklopedie, deník čápa z migrace, nová mapa cesty čápa s legendou a orientačními body nebo rozhovor s čápem před odletem. 

e)    aktuálnost týkající se zájmu žáků

V páté třídě si už někteří žáci dokážou řídit své učení. Žáci se chtěli v tématu cizokrajných ekosystémů dlouhodobě zabývat přizpůsobením organismů životnímu prostředí v jednotlivých podnebných pásech a podobností v přizpůsobení jejich těl. Společně si vybrali živočichy a rostliny, které by je v každém ekosystému zajímali. Pracovali tak třeba s texty o baobabu a slonovi, velbloudu a kaktusu, polární lišce a ledním medvědovi.

f)     aktuálnost ve smyslu individualizace

Děti nejsou stejné. Některým vyhovují texty plné faktů, jiným texty, které si mohou ve své fantazii prožít (procházka trávicím ústrojím, výbuch sopky atd.), některým texty, které jdou do hloubky tématu. Žáci se učí volit si texty dle účelu čtení. Například mohou ze tří různých textů o tučňákovi vybrat ten, který jim poskytne informace směrem k oborovému cíli. Každý je přitom z jiného zdroje - populárně naučný text, encyklopedie, encyklopedické heslo, úryvek z beletristické knihy. Jedna žačka to okomentovala slovy: Vyhovovalo mi, že jsme si mohli vybrat takový text, který je nám něčím blízký nebo nás zaujal. A všichni jsme se dozvěděli skoro to stejné. Jeden text ale nestačil, potřebovala jsem si doplnit informace z druhého.

V naší škole a v projektu Pomáháme školám k úspěchu se s kolegy podporujeme, sdílíme si osvědčené texty i se čtenářskými a oborovými cíli. Máme možnost nahlédnout i do databáze textů, které v projektu shromažďujeme. Hlavně si však pravidelně dopřáváme prostor pro společné profesní učení, ať už je to plánování konkrétních lekcí, odhalování potenciálu textu nebo další vzdělávání se ve čtenářství a pisatelství. A to považujeme za nejcennější.