28. února 2020 Samanta Rožánková

Žlutá je dobrá

Čas od prvního „reading weeku“ do Vánoc utekl jako voda. Většinu času prvního trimestru jsem strávila v laboratoři a čas mimo laboratoř se opět točil kolem laboratoře, hlavně prací na protokolech a přípravou na další laborky. Organické laborky byly dvakrát týdně po čtyřech hodinách, já jsem chodila v úterý a ve středu. Na každý experiment v laboratoři musí být člověk skvěle připravený, jelikož všechno dlouho trvá a čas je vzácný.

V laboratořích z organické chemie každý pracuje sám, což má své plusy i mínusy. Vše si vyzkoušíte na vlastní kůži (a to doslova), postupujete svým tempem, ale nevýhodou samozřejmě je, že se nemáte s kým poradit. Laboratoř je hodně velká a podle zákona schválnosti Vaši kamarádi, co dělají stejný experiment, jsou vždy přesně na druhém konci, takže když si s něčím nevíte rady, tak poradit se, není jen tak. Na druhou stranu, když si omylem spletete látky a smícháte něco špatně a po 8 hodinách práce vám místo žlutých krystalků vyjde šedá zakalená tekutina, tak to opravdu nemáte na koho svést, jen sami na sebe. To se ale naštěstí zase tak často nestává. U nás se zatím vyrábějí pouze a jedině žluté krystalky. Ať už je reakce, jaká chce, produkt je opravdu většinou žlutý. Když váš produkt žlutý není, pravděpodobně děláte něco špatně…  No a po každém experimentu musíme sepsat protokol, který se odevzdává dva dny po dokončení experimentu. Ten se skládá především z analýzy spekter a produktu a diskuze o tom, jestli se nám opravdu podařilo vytvořit to, co jsme měli. Přestože žijeme v době počítačů, musíme protokoly psát rukou a skenovat, tak vše zabere neuvěřitelně moc času. Jakmile je odevzdáno, začíná se s přípravou na následující laborku. Mezitím se samozřejmě snažíte zvládat nové učivo a trošku i nějaký ten život mimo školu. A tak nějak vypadal po dobu pěti týdnů můj každodenní život. Až tedy na jeden týden, a to týden stávek. Zaměstnanci univerzity totiž stávkovali, a proto se rušily přednášky, tutoriály, a dokonce i laboratoře. To se nám všem moc hodilo, protože jsme si mohli konečně chvilku vydechnout a dohnat to, co jsme díky laborkám zameškali. 

Vánoční prázdniny doma byly pohodové, letos pro mě bohužel krátké, ale i přes to celkem produktivní. Hned po návratu z prázdnin mě totiž čekala zkouška z farmakologie. Zapamatovat si, kromě jiného, desítky a desítky jmen látek a léčiv na všechny různé problémy, bylo opravdu náročné. Takže jsem se zodpovědně snažila učit se každý den.  Vánoční cukroví byl povolený doping. Učení ale samozřejmě střídal i zasloužený odpočinek a čas doma s rodinou a kamarády. 

Druhý trimestr nám začínal sice až 13. ledna, ale já se do Anglie vracela kvůli bruslení hned po Novém roce, protože náš tým čekalo Mistrovství Británie. To se konalo 11. a 12.1. na našem domácím stadionu v Nottinghamu. Závod se nám moc povedl, mistrovství Británie jsme vyhráli a tím jsme se kvalifikovali na mistrovství světa v americkém Lake Placid, které se bude konat v dubnu. Na tento vrchol sezóny se moc těšíme a teď se pilně připravujeme. Ještě nás před odletem čeká jeden závod v Sheffieldu, který pro nás bude jakousi generálkou.

13.1. jsem se brzy ráno vrátila z Nottinghamu do Londýna, z nádraží běžela přímo na zkoušku z farmakologie a tím jsme odstartovala nový trimestr. Máme pár nových předmětů, například anorganickou nebo fyzikální chemii, bude Brexit, koná se i více stávek, ale o tom zase až příště….

 

 

 

Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.