Naši stipendisté| Revan Rangotis| Roger Penrose a jeho teorie vědomí
26. října 2020 Revan Rangotis

Roger Penrose a jeho teorie vědomí

Roger Penrose je významný a široce respektovaný matematik a fyzik, profesor na oxfordské univerzitě a nositel Nobelovy ceny. Mezi jeho příspěvky vědě patří pokroky v matematické fyzice obecné relativity, konkrétně v oblasti černých děr (ve spolupráci se Stephenem Hawkingem), a také důležitý druh aperiodické teselace roviny, známý pod názvem Penroseovo dláždění. Kromě toho se ale věnuje i přemítání o vědomí a jeho původu.

Jak známo, vědomí je v současnosti často vysvětlováno jakožto emergentní vlastnost výpočtů prováděných neurony v mozku. Podporovatelé Penroseovy teze však nesouhlasí. Vědomí podle nich není výsledkem klasických výpočetních procesů – namísto toho by mohlo vycházet z kvantových procesů kdesi v mozku. Hlavní Penroseův argument vychází ze skutečnosti, že zhroucení vlnové funkce ze superpozic do konkrétních stavů není spočitatelné. Jinými slovy, není možné žádným způsobem spočítat, zda je Schrödingerova kočka živá či mrtvá předtím, než otevřeme krabici. Obdobně, tvrdí Penrose, nemůžeme deterministicky určit stav vědomí, dokud nějaká jeho elementární část neemerguje z kolapsu vlnové funkce vyskytující se v mozku. Tento návrh nese anglický název ‚orchestrated objective reduction‘ (zhruba ‚uspořádaná objektivní redukce‘) či Orch OR.

Zdá se ovšem, že se v této teorii objevují jisté zřejmé nedostatky, jichž si je Penrose očividně vědom. Jedním z nich je předpoklad, že jsou kvantové efekty a kolaps vlnové funkce nespočitatelné, což ve skutečnosti jen předpokládáme a nejsme si tím jistí. Druhým nedostatkem je nutnost podkladu pro tyto kvantové efekty – aby se mohly odehrávat, musí k nim docházet v nějakých určitých místech v mozku. Kde ale? Kdyby v mozkové tkáni byly maličké kvantové počítače, určitě bychom si jich všimli…

Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.