Naši stipendisté| Petr Maňas| Je to těžké, ale fajn
15. listopadu 2018 Petr Maňas

Je to těžké, ale fajn

Právě v tuto chvíli na mě z vedlejšího okna na mé obrazovce zírá obří stěna assembly kódu. Už ho skoro můžu zavřít, ale stejně vím, že mě bude i nadále strašit, ale to mi nevadí. Na vedlejší obrazovce vidím kalendář, který mi nenápadně připomíná úkol, který mi bude ještě chvíli nahánět hrůzu, i když byl posunutý o týden, ale to mi nevadí. Z toho samého kalendáře na mě mrká další událost, aby se ujistila, že nezapomenu na mou sobotní soutěž a že se na ni pořádně připravím, ale to mi nevadí. Všechny tyto termíny a připomínky, závazky a povinnosti, a i přesto mi to vůbec nevadí, protože si z toho užívám každou kapku; dobře, možná ne úplně ty termíny, ale rozumíte mi. Tento semestr jsem strávil víc času programováním než za poslední dva roky dohromady, hodiny jsem jen zíral do obrazovky a doufal, že mě něco z čista jasna napadne, a přesto všechno mi přijde, že se cítím lépe než v minulosti. Proč?

Možná je to tím, že tento semestr mám zajímavější předměty než v minulých letech, ale já si myslím, že to je tak trochu naopak: mám daleko méně těch nezajímavých. Během mých prvních dvou let na univerzitě jsem měl alespoň jeden matematický předmět na každý semestr, a i když jsem je nikdy neměl vysloveně nerad, nepřišly mi úplně „fascinující“. Bylo mi vždycky jasné, že jsou potřeba, a že stojí za to se jim věnovat, ale často samotné provedení bylo dost těžké. To, že jsem musel skoro každý týden něco odevzdat, moc nepomáhalo. Ale teď je tomu jinak. V jednom předmětu píšu kompilátor, v druhém aplikaci pro Android a ve třetím pracuji s klasifikací kvanty dat. A i když vědomě vynechávám jeden předmět co je na hraně nezajímavosti, vím, že ani ten mi nebude dělat takové problémy jako některé z minulých let, takže mi to nevadí.

Každý z mých předmětů mě teď baví více než kdy předtím, ale to ještě neznamená, že jsou jednodušší. Ta stěna kódu na mě zírá už několikátým dnem, ale jakmile s ní skoncuji, nahradí ji další, ale alespoň to můžu udělat podle sebe. Jelikož dva mé předměty závisí pouze na mé známce z úkolů, musím se jim věnovat každý den až do konce semestru, ale zase se nemusím stresovat s tou jednou rozhodující písemkou na konci roku. Toto je pro mě výzva, se kterou jsem se ještě nesetkal, a kterou se stále učím překonat, ale myslím, že netřeba říci, že mi to nevadí.

Tak co je tedy výsledkem mého rozjímání? Na jakou „fantastickou myšlenku“ jsem konečně přišel? Není to vůbec nic fantastického, jde prostě jen o zbavování se věcí, které nás nebaví. Je mi jasné, že návrh mého kurzu a volbu svých předmětů jsem moc neovlivnil, ale myslím, že ta samotná myšlenka stačí. A tedy věnovat spoustu času a energie něčemu, co nás baví, je vždy lepší, než strávit minutu děláním něčeho, co nás nebaví. A že občas je lepší zbavit se jedné špatné věci než přidat dvě dobré.

Všechny blogy

25. června 2020

Poslední rok v Edinburghu

Před čtyřmi lety jsem se pomalu připravoval na moji první cestu za studiem do Edinburghu a...

Více
28. února 2020

Přesnost v kuchyni

Vždy jsem byl velkým fanouškem přesnosti a konzistentnosti. Právě proto nejspíš tak tíhnu k...

Více
29. listopadu 2019

Cesta za diplomem

Více jak polovina mých univerzitních let je za mnou a začíná to být docela vážné. Učím se vážně...

Více
29. listopadu 2019

Cesta za diplomem

Více jak polovina mých univerzitních let je za mnou a začíná to být docela vážné. Učím se vážně...

Více
7. srpna 2019

Znovuobjevená láska pro piano

Na piano jsem začal hrát ještě jako malý chlapec v městečku na...

Více
28. února 2019

Univerzitní kredity za stavění Lega

Každý semestr mám příležitost objevit nové předměty, a i když...

Více
15. listopadu 2018

Je to těžké, ale fajn

Právě v tuto chvíli na mě z vedlejšího okna na mé obrazovce zírá obří stěna assembly kódu....

Více
27. června 2018

Má univerzita vůbec smysl?

Druhý rok univerzity je za mnou, zbývají mi téměř tři měsíce...

Více
28. února 2018

Lukostřelba: Neočekávaný koníček

Je tomu něco málo přes rok, když jsem poprvé vyzkoušel lukostřelbu...

Více
15. listopadu 2017

Nový rok, nové výzvy

Tento rok se věci daly do pohybu daleko rychleji než ten minulý. Během Welcome Weeku jsem toho...

Více
3. července 2017

Konec prvního roku

Školní rok se chýlí ke konci, já se vracím domů a před sebou mám přes tři měsíce času, se kterými...

Více
20. února 2017

Prvákův pohled na The University of Edin...

První semestr spolu s první várkou písemek jsou za mnou a já...

Více
14. listopadu 2016

Podle mých představ

Přestože jsem tady už více jak měsíc, stále mám občas problém vstřebat to, že jsem uspěl -...

Více
Zpět na hlavní stránku