Naši stipendisté| Nikita Stěpaněnko| Klavíristův blog: kapitola třetí
19. června 2018 Nikita Stěpaněnko

Klavíristův blog: kapitola třetí

Je půlka června roku 2018. Jsem ve vlaku - směr letiště v Milánu. I když už akademický rok na Manhattan School of Music skončil, tak hudebníci nemají nikdy prázdniny, s tím jsem už smířený, obzvlášť proto, že jsem klavírista. Vracím se ze tříkolové italské klavírní soutěže "Valtidone" zpět domů do Prahy, protože má mise byla splněna. Byl jsem jeden z 27 účastníků, a neprošel jsem do druhého kola, stejně jako dalších 18 účastníků. Ano, dál smělo postoupit jen 8 klavíristů, a všichni, co postoupili, byli starší než já. Kvůli tvrdé konkurenci a přísné porotě cítím jak zklamání, tak i radost, protože jsem se leccos dozvěděl jak od poroty (jejich komentáře, poznámky a rady), tak i od kolegů, kteří studují jinde, a kteří prodělali řadu podobných soutěží. Pro mladé muzikanty je nesmírně důležité se nevzdávat a neustále na sobě pracovat, cvičit a zlepšovat se. V umění neexistuje vítěz, obzvláště v hudbě, na rozdíl od sportů a mezi hudebníky se často říká, že soutěže jsou jako loterie, neboť výsledek závisí na vkusu každého člena poroty.

Nyní o tom, co se mi událo během posledních několika měsíců v Manhattanu. Jsem velmi poctěn a vděčen, že mi můj profesor nabídl kšeft - koncert s orchestrem. Měl jsem měsíc na to, abych se naučil větu z čínského klavírního koncertu "Žlutá řeka". Mezitím jsem měl závěrečné zkoušky z hudební teorie 20. století, varhan, Shakespearových komedií, Humanities a hlavně z klavíru. Předtím jsem měl turné s komorním sborem. Vystupovali jsme v New York City, v Connecticutské univerzitě a v Bostonu. A ještě předtím, v dubnu, jsem byl poctěn, že jsem měl, jakožto český občan, tu možnost reprezentovat svoji zemi na koncertě MSMských studentů ze zahraničí. Všichni účinkující si měli vybrat skladbu od autora z jejich země. Já jsem si vybral dva slovanské tance od Antonína Dvořáka.

Také jsem se naučil za celý akademický rok řadu nových klavírních skladeb a už se nemůžu dočkat účasti v dalších dvou soutěžích v Polsku a letních klavírních kurzů v zámku Blatná, v jižních Čechách, kde budu mít hodiny se slavným českým klavíristou Janem Bartošem. Jsem nekonečně vděčný Nadaci The Kellner Family Foundation za pomoc v uskutečnění mých životních cílů a snů.
 

Zpět na hlavní stránku