Naši stipendisté| Mariana Scholzová| Svatomartinská ...kachna?
16. listopadu 2020 Mariana Scholzová

Svatomartinská ...kachna?

Blíží se 11. listopadu a mně chybí Česko. Můj táta se jmenuje Martin a už se těším, až se ho budu moct zeptat, kdy přijede na bílém koni. Každý rok se ho ptá úplně každý a myslím si, že ho to už moc nebaví. Sice jsme doma nikdy svatomartinskou husu nepřipravovali, ale letos mám pocit, že je to třeba. Kvůli pandemii snad nepojedu domů na Vánoce a tak mnohem víc lpím na českých tradicích. A tak jsem se rozhodla, že přes nedostatek zkušeností, se letos pustím do přípravy velké hostiny.

Hned první problém nastane, když zjistím, že je v podstatě nemožné kdekoliv najít husu. Řezník pouze přijímá objednávky a jedna jediná husa stojí zhruba můj dvoutýdenní rozpočet. Takže tento plán asi padá. Ale při návštěvě velkého Tesca se mi podařilo najít aspoň kachní maso, tak to letos bude muset stačit. Dokonce se mi podařilo najít i pravou českou Plzeň. Tak to nakonec nebude tak hrozné.

Po rychlé konzultaci s mojí milovanou babičkou jsem připravila kachnu ala husa. Dlouhé hodiny jsme všichni v bytě chodili kontrolovat, jestli to už náhodou není hotové. Vůně se linuly celou kuchyní. K večeři si pouštím české klasiky typu Kdyby tisíc klarinetů a Starci na chmelu. Byla to velká nostalgie.

Tento rok pro mě je důležité si tyto tradice připomenout. Poprvé v životě nebudu doma na Vánoce. Všechno, co člověk bere za samozřejmost, je najednou pryč. To, že bude vánočka, a cukroví, a bramborový salát. To, že na stromečku budou ozdoby, které znám od dětství. To, že přijede babička, a budeme si, jako každý rok, muset najít, jak se plete třípatrová vánočka, protože si to nemůžeme zaboha zapamatovat. Všechno, co je české nebude, protože jsem v zahraničí. Ale nebude ani to rodinné, protože nebudu se svou rodinou, ale s rodinou mého přítele.

Přesto, že v Británii jsem už čtvrtým rokem, nikdy jsem tady nezažila Vánoce. Zároveň se těším, bojím, jsem zvědává a je mi smutno. Vím, že domů letět můžu, ale vzhledem ke komplikacím se mi to nevyplatí. Domů se však brzo podívám a Vánoce si užiju i tak.

Všechny články

8. února 2021

Pentland Hills

Během dalšího zimního lockdownu se mi na procházky do parku moc nechce. Od minulého března...

Více
16. listopadu 2020

Svatomartinská ...kachna?

Blíží se 11. listopadu a mně chybí Česko. Můj táta se jmenuje Martin a už se těším, až se ho...

Více
6. srpna 2020

Stávky a pandemie

V půlce letního semestru začíná měsíční stávka. Na tu už jsem bohužel jako student humantních...

Více
28. února 2020

The Meadows Share

V prvním ročníku jsem jela do Ikei a koupila si spoustu nových věcí. Potřebovala jsem se zařídit....

Více
9. prosince 2019

Disertační práce

Přesto, že jsem teprve ve třetím ročníku, od začátku semestru se připravuji na psaní disertační...

Více
26. června 2019

Konzervace do jedné konverzace (o životním...

S tím, že jsem pro mnohé lidi „hipík“, jsem se už smířila. A...

Více
19. března 2019

Angličtina nebo čeština?

Je teprve konec února a v parku už kvetou narcisy, sněženky a petrklíče. Venku je víc jak deset...

Více
15. listopadu 2018

28. října 2018

Stoleté výročí republiky jsme oslavily společně s Míšou Zemachovou. Na oslavu jsme si uvařily...

Více
1. července 2018

Skály

Na začátku ledna jsem se po několika letech vrátila k horolezení. Když jsem byla malá, chodila...

Více
28. února 2018

Únor 2018

Edinburgh začíná být „doma“, na letišti v Praze si říkám „jedu domů“. Po příletu z vánočních...

Více
15. listopadu 2017

Velké stěhování?

Den, kdy měly přijít IB výsledky, jsem byla v restauraci, kde jsem v létě pracovala jako servírka....

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.