24. června 2013 Marek Svoboda

Tam a zase zpátky

Přestože se počasí v Paříži od mého posledního příspěvku až do odjezdu příliš nezměnilo, měl jsem možnost užít si toto město trochu více i kvůli týdnu volna, který jsme měli před (nikterak početnými) závěrečnými zkouškami. Povedlo se mi tak zjistit, jaké to je strávit celý den v jednom muzeu (Musée d‘Orsay), že v ten samý den jsou některá jiná muzea zavřená (Musée de l‘Orangerie) a co to znamená ztratit se v jiném (Louvre).

Má zahraniční zkušenost ale nesestávala jen z návštěv muzeí – byl jsem se samozřejmě podívat i po okolí Paříže, od hradu ve Vincennes přes Versailleské zahrady až po katedrálu v Remeši, společně s koštováním produktu plodů kraje Champagne. Velmi příjemné bylo také to, že se mi (kromě kamaráda Lukáše, s nímž jsme se pravidelně setkávali nad sklenkou něčeho, co nám vzdáleně připomínalo domov) podařilo kontaktovat místní komunitu Čechů, s nimiž jsme si přes e-mailovou skupinu (výstižně nazvanou „Petite Prague“) vyměňovali mnoho cenných informací a dokonce se někteří z nás i osobně potkali při sledování dvou proher našeho národního hokejového týmu během světového šampionátu. To všechno včetně doučování angličtiny jsem stíhal zároveň s pravidelnou školní docházkou, což jen vypovídá o tom, že tento semestr pro mě byl jedním z těch spíše pozvolnějších a už se nemůžu dočkat, až se zase zabořím do knih s nějakou tou organickou chemií a neurobiologií, které mě čekají následující školní rok.

Poté, co jsem se rozloučil se svou hostovskou rodinou a všemi kamarády, s nimiž jsem se během jara seznámil (většinou americkými, účastnícími se stejného programu – i proto byla integrace mezi ty francouzské poměrně složitá a občas až násilná), odebral jsem na tři týdny zpátky domů, jen abych se opět připravil na další cestu do USA. Podařilo se mi totiž na léto získat velmi prestižní pozici v jedné z Manhattanských nemocnic, a budu si tak moci na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je doopravdy pracovat s pacienty jako zdravotní pracovník. Zároveň se zúčastním výzkumu věnujícímu se zdokonalování léčby páteřních nádorů v Memorial Sloan-Kettering Cancer Center a budu mít i možnost doslova dívat se pod ruce jednomu z předních neurochirurgů této nemocnice, Dr. Ilya Lauferovi, přímo při jeho operacích. Celý tento plán zní téměř neuvěřitelně a nemůžu se dočkat, až se do toho všeho konečně pustím.

Kromě toho se mi na následující semestr již podařilo zajistit si pozici vyučujícího asistenta, ovšem tentokrát pro hodiny biologie – o tom se ale rozepíšu až zase příště. Ve volném čase se také poslední dobou věnuji psaní blogu pro zahraniční pre-medikální studenty v USA ( http://www.premedusa.blogspot.com/ ) jako já, kde publikuji užitečné informace, na něž jsem narazil na své cestě za studiem medicíny v Americe.

Na závěr svého příspěvku bych se rád pochlubil, že mi byl Nadací rodiny Kellnerových přidělen příspěvěk také na následující a zároveň můj poslední školní rok bakalářského studia na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Za toto rozhodnutí jsem opravdu velmi vděčný, jelikož mi svou podporou, stejně jako tou dosavadní, plně pokrývající školné, ubytování a stravu, umožní na této škole získat bakalářský titul a poměrně pohodlně se také připravit na přijímací zkoušky na medicínu v USA. Mockrát děkuji.

I proto vám ve svém příštím příspěvku budu moci popsat, jak se bude odvíjet podzimní semestr mého již čtvrtého ročníku v NYC.

 

Všechny blogy

3. července 2017

Přípravy vrcholí

Školní rok mi skončil v květnu a od té chvíle jsem téměř bez přestávky zavřený ve svém bytě....

Více
1. března 2017

Krok za Krokem

Tento článek je reflexí nad bodem akademického života, v němž se zrovna nacházím, kdy cílevědomě...

Více
16. listopadu 2016

V záplavě zpráv

Posledních několik měsíců – tedy vlastně nyní již více než rok – byly všechny hlavní události...

Více
1. července 2016

(Další) 1. rok dokončen

Léto je konečně tady – a s ním i tolik zasloužený odpočinek. Právě uplynulý třetí semestr byl...

Více
24. března 2016

Co je medicína.

I když jsem právě dokončil druhé čtvrtletí (ve čtvrtkovém systému na Dartmouth, kde čtvrtým...

Více
30. listopadu 2015

Konečně medicína – se vším všudy

Kvůli tomuhle jsem celou dobu pracoval tak tvrdě – a teď je to...

Více
2. července 2014

Konečně bakalářem

To, co se mi před čtyřmi lety zdálo tak vzdálené, je nyní skutečností. Dokončil jsem čtyři...

Více
3. března 2014

Už se to blíží

Abych byl upřímný, moc se toho od mého posledního příspěvku nezměnilo. Jen jsem se posunul...

Více
15. listopadu 2013

Poslední rok na Kolumbii; Pre-Medikament...

Je to skoro neuvěřitelné, jak nedávno se to zdá, když jsem poprvé...

Více
24. června 2013

Tam a zase zpátky

Přestože se počasí v Paříži od mého posledního příspěvku až do odjezdu příliš nezměnilo, měl...

Více
1. března 2013

Za klasikou do Evropy

„Ahoj, prosím tě, omlouvám se, že jdu pozdě – já jsem tu nějak zabloudil, ještě tady to metro...

Více
19. listopadu 2012

Stále něco nového

Na začátku tohoto příspěvku bych si dovolil vrátit se ještě o něco dále, nežli jen na začátek...

Více
1. července 2012

Stav po prvním poločase

Před více než měsícem skončil můj druhý školní rok na Kolumbijské univerzitě (dva stále zbývají)...

Více
29. února 2012

Vždyť je teprve únor!

Přesněji řečeno, 29. únor. A i přesto jsem si včera uvědomil, že se příští týden blíží „midterm...

Více
12. listopadu 2011

Třetí semestr

Pořád mi připadá, jakoby semestr ještě pořádně ani nezačal, a do poslední přednášky před závěrečnými...

Více
25. června 2011

Na chvíli zase doma

„A jaké to vlastně je, studovat v té Americe?“

Více
7. března 2011

Život na malém ostrově zvaném Manhattan

První semestr už mám za sebou, z toho druhého mě ale ještě větší...

Více
19. listopadu 2010

Za bránou do nového světa

Když jsem se koncem srpna chystal na cestu do Spojených států, vůbec jsem netušil, co mě čeká....

Více
Zpět na hlavní stránku