Naši stipendisté| Le Thu Tran| Moje první 12týdenní stáž v nemocnici a...
29. listopadu 2019 Le Thu Tran

Moje první 12týdenní stáž v nemocnici a „OSCE“

Třetí ročník medicíny nám letos začal již v červnu a po několika uvítacích přednáškách jsme byli posláni na naši první pořádnou nemocniční stáž. A proč říkám „pořádnou“? Poněvadž tohle bylo poprvé, kdy jsme mohli vykonávat klinické zákroky (o nich si můžete přečíst v mém předešlém příspěvku), lékařská vyšetření nebo i sami konzultovat s pacienty v klinikách. Po této stáži jsme měli „OSCE“ zkoušku, o které vám povím za chvíli. Tak abych to zkrátila, v tomto článku vám budu vyprávět o minulých čtyřech měsících svého života v Sheffieldu.

Fakulta mě umístila na stáž do Doncasteru, což je město asi 45 minut autem od Sheffieldu. Byla jsem umístěna na oddělení gastrointestinální chirurgie. Před začátkem této praxe jsem si myslela, že těchto 12 týdnů bude dost jednotvárných – ranní vizity (tj. návštěvy hospitalizovaných pacientů týmem lékařů a sestřiček, při kterých rozhodují o dalším postupu) následované pozorováním operací. Jak moc jsem se mýlila! Každému z nás byl přidělen jeden primář, který na nás měl dohlížet a na konci stáže nám poskytnout zpětnou vazbu. Moje primářka mi sepsala individuální plán tak, že jsem každý týden působila na jiném chirurgickém oddělení, takže jsem se rozhodně nenudila. Fakultní nemocnice Doncaster také zorganizovala speciální přednášky jen pro náš ročník. Každý týden jsme také měli skupinové diskuze o zajímavých případech pacientů, jež byly vedeny praktickými lékaři. Většinu času na stáži jsme strávili s „Foundation doctors“ (ekvivalentem v češtině jsou nově promovaní doktoři studující „společný kmen“), kterým jsme pomáhali tím, že jsme pro ně prováděli klinické zákroky (například rutinní odběry krve či kanylace), lékařská vyšetření na pacientech (např. vyšetření srdce, plic či žaludku) a odebírali anamnézu. „Anamnéza“ je medický termín pro strukturovaný dialog, který vede lékař s pacientem, aby zjistil, proč byl pacient hospitalizován, jaké má příznaky a jaká by mohla být diagnóza.

Jeden den jsem na stáži fungovala spíše jako překladatelka pro pacienty než jako studentka medicíny. Na našem oddělení ležel vietnamský pán, který nechápal, proč ho chtějí operovat. Tak jsem mu svojí lámanou vietnamštinou všechno popsala, pán si pak oddechl a poděkoval mi. Hned o půl hodiny později jsem narazila na slovenského Roma, který do nemocnice přišel na konzultaci. Když zjistil, že mluvím česky, tak z něj všechna nervozita opadla. Já jsem tak mohla bez problému odebrat anamnézu a po diskuzi s lékařem jsem pak pacientovi vysvětlila, co se bude dít dál. Krom těchto dvou pacientů jsem měla tu čest poznat další zajímavé pacienty, o kterých bych vám ráda pověděla, ale bohužel už nemám místo.

Po stáži jsme měli praktickou zkoušku „OSCE“, která se skládala z 12 různých stanovišť. U každého seděl jeden zkoušející a jeden fingovaný pacient a my jsme měli přesně sedm minut na to splnit určitý úkol, například odebrat anamnézu a přijít na diagnózu nebo vykonat lékařské vyšetření. Během těchto sedmi minut měl zkoušející před sebou tablet, kam si hned zapisoval body, které jsme získali. Po sedmi minutách jsme měli jednu minutu na to zodpovědět související otázky, a poté jsme se přesunuli na další stanoviště s novým úkolem. Na tuto zkoušku jsme museli umět 16 různých typů vyšetřování, krom vyšetřování plic, srdce a žaludku, jsme se například museli naučit i vyšetření chodidel pacienta s cukrovkou (tu jsme měli zrovna ve zkoušce) nebo vyšetření jednotlivých kloubů v lidském těle. Pro určení diagnózy jsme pak museli znát všechny nemoci probírané v druhém ročníku. I když se toho zdá být hodně, tak jsem si vlastně tuto zkoušku velmi užila, jelikož to bylo poprvé, kdy jsem byla známkována jak na základě svých znalostí, tak i komunikačních schopností. Teď, o týden později, už vím, že jsem zkouškou prošla, takže si teď užívám volného času. Příští týden mi začíná nová stáž, tentokrát budu dobrovolničit v komunitním centru a už teď se moc těším!

Na závěr přikládám dvě fotografie.

Zde mám na sobě chirurgickou uniformu, kterou na sobě musí mít každý, kdo by chtěl jít do operačního sálu.

Na téhle druhé fotce jsem zachycena se svou krásnou myšlenkovou mapou „diferenciálních diagnóz“ pádu – tzn. seznam příčin, které by mohly způsobit pád.

Všechny články

20. května 2021

Přednáška pro Gymnázium Josefa Jungmanna...

Dne 21.04.2021 jsem měla příležitost přednášet pro studenty 3....

Více
28. února 2021

Dobrovolnictví v době koronavirové

Věřím, že dobrovolníků (zejména těch, kteří mají zkušenosti ve...

Více
15. listopadu 2020

Ahoj, přestěhovala jsem se na rok do Lon...

Tento příspěvek jsem se rozhodla napsat v „Q&A“ formátu na základě...

Více
14. července 2020

Co mě naučila karanténa ve Velké Británi...

Někdy si říkám, že mám neskutečné štěstí. Mám milující a obětavou...

Více
28. února 2020

Únor: dobrovolnictví a ostatní mimoškolní...

V mých blogových příspěvcích se převážně dočtete o mém studiu...

Více
29. listopadu 2019

Moje první 12týdenní stáž v nemocnici a...

Třetí ročník medicíny nám letos začal již v červnu a po několika...

Více
18. srpna 2019

Druhý ročník: zvládnuto!

Letošní akademický rok byl jednoznačně jedním z nejlepších roků mého dosavadního života. Zvládla...

Více
26. února 2019

Moje první zkouška z klinického vyšetřen...

Jedna z nejčastějších otázek, kterou mě má rodina a přátelé v...

Více
9. listopadu 2018

Jak jsem se stala součástí výzkumného tý...

Druhý akademický rok v Sheffieldu mi začal šesti týdenní stáží...

Více
29. června 2018

Ohlédnutí za prvním rokem v Sheffieldu

A je to tady. Konec mého prvního roku na lékařské fakultě na...

Více
27. února 2018

Stáž? Vždyť jsi teprve v prvním ročníku...

Čtete správně, začala jsem s medicínou teprve před necelým půl...

Více
15. listopadu 2017

Jak jsem se dostala na medicínu v Anglii

„Proč se výsledky z maturity dozvíš až v srpnu?“ „Musela jsi...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.