Naši stipendisté| Jan Krajník| Očekávání vs. realita?
7. srpna 2019 Jan Krajník

Očekávání vs. realita?

Připadá mi zajímavé, nakolik se moje názory na blogové příspěvky mění v průběhu akademického roku. V listopadu a únoru se většinou nacházím v rozpoložení, které je převážně negativní a ovládané stresem z blížících se zkoušek. Není se asi potom čemu divit, že moje příspěvky, které mají být zaměřené na můj osobní a studijní život tuto náladu odrážejí. Červnové příspěvky jsou naprostým opakem. Jsou většinou nadmíru pozitivní a předesílají změnu k lepšímu. Mám je raději, jelikož mi dovolují ohlédnout se za sebou s podstatně jasnější myslí. Je to vlastně logické, lidé se raději chlubí svými úspěchy než neúspěchy a pro mě je každý ukončený ročník požehnáním.

Když už jsem u vychvalování a oslavování, rád bych také zmínil, že jsem v posledním semestru měl historicky nejlepší akademické výsledky. I přesto, že mají daleko k dokonalosti, jsem na ně docela pyšný. Nevím sice čím jsem si to zasloužil, jelikož se mi zdálo, že letošní zkouškové bylo na chlup identické s tím minulým, ale lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Za svůj druhý úspěch považuji to, že jsem život v Aberdeenu přežil jakž takž bez úhony. Je vtipné, že si na něj začínám zvykat až na konci třetího ročníku, ale stále lepší teď než nikdy. Posledním úspěchem pro mě asi bude, že jsem začal správně doceňovat obor který studuji. Uvědomil jsem si, že není možné mít rád všechny odvětví psychologie, více se o ní bavím se svými přáteli a snažím se jí více věnovat ve svém volném čase. 

Co se týká budoucnosti, tak i ta vypadá velice nadějně, asi jako vždycky před začátkem prázdnin. Moje mysl je teď nastavená na to, že už mi přece zbývá jen jeden rok a potom? Potom se uvidí. Mimo to se konečně možná dočkám toho, že budu více zapojen ve Skotské florbalové lize, jelikož jsem byl zvolen trenérem univerzitního týmu na nadcházející ročník. A co víc, konečně mi skončí dvouletá lhůta od odehrání mého posledního soutěžního zápasu v Česku, což znamená že se budu moci bezplatně přihlásit pod britskou florbalovou federaci. Také nesmím zapomenout zmínit diplomovou práci, která mi konečně dovolí získat o něco víc reálných zkušeností v psychologii. 

Moje představa o budoucím akademickém ročníku je již tradičně plná očekávání. A je to právě střet očekávání a reality, který zahrnuje většinu mých strastí a radostí v dalekém Skotsku. Předešlý ročník nakonec předčill má očekávání. Nevím ale, jestli to bylo zapříčiněno tím, že byla od počátku nízká, nebo tím, že se mi obzvlášť vydařil. Do budoucna mi nezbývá než doufat, že se očekávání střetne s realitou. 

Závěrem bych opět rád poděkoval všem, díky kterým jsou moje zahraniční studia možná. Mé díky patří především Nadaci The Kellner Family Foundation za jejich dosavadní finanční podporu, ale také všem ostatní, kteří mi stále drží palce a dodávají mi potřebnou morální podporu k dokončení mých studií. 

Všechny blogy

10. června 2020

Barevný život v bezbarvém Aberdeenu

I přes všechny strasti a radosti se mé studium v zahraničí blíží...

Více
28. února 2020

Konec dvou sezón

Troufnu si říci, že jste nevěděli, že kavárna Starbucks nabízí filtrované kafe s doplněním...

Více
3. prosince 2019

Dlouhé zvykání

Tohle je můj čtvrtý rok v Aberdeenu, čtvrtý podzim, čtvrté ubytování, čtvrté předvánoční zkouškové....

Více
3. prosince 2019

Dlouhé zvykání

Tohle je můj čtvrtý rok v Aberdeenu, čtvrtý podzim, čtvrté ubytování, čtvrté předvánoční zkouškové....

Více
7. srpna 2019

Očekávání vs. realita?

Připadá mi zajímavé, nakolik se moje názory na blogové příspěvky mění v průběhu akademického...

Více
28. února 2019

Zpětná vazba

Poslední dobou se nacházím v situaci, kdy těžko hledám slova pro moje onlajnové příspěvky....

Více
16. listopadu 2018

Neměnil bych

Opět nastává čas, kdy bych Vás, mé čtenáře, měl obohatit o zajímavosti z mého studijního života....

Více
30. června 2018

A jsme v půlce!

Nemohu upřímně říci, že bych někdy svá studia považoval za rychle probíhající. Každý semestr,...

Více
28. února 2018

Dobytí severního pólu

V této chvíli sedím na letišti v norském městě Tromsø a čekám na let zpět do Osla. Mne a mojí...

Více
20. listopadu 2017

Kytara a florbal

Je tomu přesně rok od té doby, co jsem psal svůj první příspěvek na můj blog. Stejně jako tehdy...

Více
10. července 2017

První ročník pokořen

Dlouho jsem přemýšlel, jak originálně pojmout poslední příspěvek tohoto školního roku, jelikož...

Více
20. března 2017

Neboj se, zapoj se

V minulém příspěvku do mého blogu jsem se rozepisoval o tom, jak to v Aberdeenu chodí, co se...

Více
15. listopadu 2016

Život v Aberdeenu? Nei bor!

Je přesně devět hodin večer. Tma jako v pytli. Prší, fouká, mrzne,...

Více
Zpět na hlavní stránku