20. března 2017 Jan Krajník

Neboj se, zapoj se

V minulém příspěvku do mého blogu jsem se rozepisoval o tom, jak to v Aberdeenu chodí, co se mi líbí a co zase ne. V tom dnešní bych na to rád z části navázal.

Spousta lidí mi říkala „Je to o zvyku“ a i když jsem jim to zprvu nevěřil, tak je to pravda. Postupně se dozvídám, že pokud jste na novém místě s novými lidmi, tak si musíte najít nějaký svůj stereotyp, denní rutinu, podle které se můžete řídit. Asi tak jako „kdysi“ na OG, kde jsem téměř nepotřeboval mít pojem o čase, jelikož mi stačilo vědět, jestli je mezi snídaní a obědem, nebo obědem a večeří. Mimo jiné jsem se naučil si mé dny vyplnit něčím smysluplným, místo toho abych je jen přežíval a čekal na návrat zpět do České republiky.

Po Vánočních prázdninách přede mnou stály dvě možnosti, buď si najít brigádu anebo zkusit nějaké dobrovolnictví. Vzhledem k tomu, že mi laskavá podpora Nadace The Kellner Family Foundation dovoluje vyžít bez jakéhokoliv jiného příjmu financí, jsem se rozhodl, že vyzkouším druhou zmiňovanou možnost. K mému štěstí to nevyžadovalo ani tolik hledání. Napadlo mě, že bych se mohl zapojit do jednoho z psychologických výzkumů pořádaných naší univerzitou, a to jako takzvaný „výzkumný asistent“. Nenechal jsem se zastrašit ani tím, že tuto práci vykonávají především studenti starších ročníků, a rozeslal jsem e-maily do všech stran. Z celkových 5 emailů se mi vrátily 3, z těch jsem si vybral jeden a bylo téměř hotovo.

Výzkum, do kterého jsem se zapojil, k mému překvapení zkoumá oční pohyby lidí při čtení komiksů. Toto je prováděno za pomoci zařízení, které dokáže s přesností říct kam a po jak dlouho dobu se lidské oko zaměřuje na určitou část obrazovky. Mojí prací je obsluha tohoto zařízení a vůbec celý průběh experimentu, a to od náboru až po rozloučení s účastníky. Tato dobrovolnická aktivita mi umožňuje pochopit, co vůbec takový výzkum obnáší.

Rád bych se teď vrátil k původní myšlence tohoto blogu. V prvním semestru jsem to tady měl po psychické stránce poměrně obtížné. Do ničeho se mi nechtělo a nic mě nebavilo, tudíž jsem nezkoušel žádné nové věci. To byla ale chyba. Je důležité nesedět na zadku a začít něco dělat, abyste například věděli, jestli je středa anebo neděle (Ve středu téměř nikdo nemá žádné přednášky).

A teď už jenom závěrem, s mým vařením to vypadá pořád stejně, možná že i hůř. A to především kvůli tomu, že jsem objevil školní kantýnu, kde dělají výtečnou rybí polévku. Teď mě prosím omluvte, za chvíli budu večeřet a špagety s kečupem a se sýrem se neudělají jen tak samy od sebe.

 

Všechny blogy

10. června 2020

Barevný život v bezbarvém Aberdeenu

I přes všechny strasti a radosti se mé studium v zahraničí blíží...

Více
28. února 2020

Konec dvou sezón

Troufnu si říci, že jste nevěděli, že kavárna Starbucks nabízí filtrované kafe s doplněním...

Více
3. prosince 2019

Dlouhé zvykání

Tohle je můj čtvrtý rok v Aberdeenu, čtvrtý podzim, čtvrté ubytování, čtvrté předvánoční zkouškové....

Více
3. prosince 2019

Dlouhé zvykání

Tohle je můj čtvrtý rok v Aberdeenu, čtvrtý podzim, čtvrté ubytování, čtvrté předvánoční zkouškové....

Více
7. srpna 2019

Očekávání vs. realita?

Připadá mi zajímavé, nakolik se moje názory na blogové příspěvky mění v průběhu akademického...

Více
28. února 2019

Zpětná vazba

Poslední dobou se nacházím v situaci, kdy těžko hledám slova pro moje onlajnové příspěvky....

Více
16. listopadu 2018

Neměnil bych

Opět nastává čas, kdy bych Vás, mé čtenáře, měl obohatit o zajímavosti z mého studijního života....

Více
30. června 2018

A jsme v půlce!

Nemohu upřímně říci, že bych někdy svá studia považoval za rychle probíhající. Každý semestr,...

Více
28. února 2018

Dobytí severního pólu

V této chvíli sedím na letišti v norském městě Tromsø a čekám na let zpět do Osla. Mne a mojí...

Více
20. listopadu 2017

Kytara a florbal

Je tomu přesně rok od té doby, co jsem psal svůj první příspěvek na můj blog. Stejně jako tehdy...

Více
10. července 2017

První ročník pokořen

Dlouho jsem přemýšlel, jak originálně pojmout poslední příspěvek tohoto školního roku, jelikož...

Více
20. března 2017

Neboj se, zapoj se

V minulém příspěvku do mého blogu jsem se rozepisoval o tom, jak to v Aberdeenu chodí, co se...

Více
15. listopadu 2016

Život v Aberdeenu? Nei bor!

Je přesně devět hodin večer. Tma jako v pytli. Prší, fouká, mrzne,...

Více
Zpět na hlavní stránku