20. listopadu 2017 Jan Krajník

Kytara a florbal

Je tomu přesně rok od té doby, co jsem psal svůj první příspěvek na můj blog. Stejně jako tehdy přemýšlím, jakým zajímavým způsobem bych mohl popsat to, co se děje v mém životě. Moje předešlé příspěvky se především zaobíraly mými zkušenostmi ze studentského života. Dnes bych chtěl ale spíše mluvit o životě osobním.

V současné době mi v Aberdeenu chybí dvě věci, kytara a florbal. Na začátku jsem se pokusil nahradit první zmiňovanou věc tím, že jsem si zde jeden strunový nástroj koupil. No nástroj, vypadá to spíše jako věc, kterou byste si mohli koupit v hračkářství. Zkušenější hudebníci určitě vědí, že mluvím o ukulele, což je čtyř strunný nástroj, který je tak pětkrát menší než klasická kytara. Nezní nijak úžasně, ale divili byste se, jak se hodil, když československý universitní klub pořádal táborák na pláži. Další výhodou toho nástroje je, že je přenosný a můžu si ho v klidu vzít do letadla. Za druhou zmiňovanou aktivitu, tedy florbal, se mi ještě náhradu najít nepodařilo. Ti kdo mě znají, ví, že jsem vášnivý florbalista a že jsem strávil podstatnou část svého života hraním za Florbal Chomutov. Universita florbalový klub má, problém je ale v tom, že liga, ve které je tým zaregistrovaný, spadá pod mezinárodní florbalovou federaci (IFF). Ptáte se, co na tom může být špatného? Problém je v tom, že bych musel do zdejšího univerzitního klubu přestoupit, což by také ještě nebyl takový problém. Ten pravý problém je administrativní poplatek za mezinárodní přestup ve výši 6580kč. Tuto sumu za mě klub není ochotný zaplatit a vlastně se jim ani nedivím, já bych do toho taky nešel. Věc je totiž ta, že skotská florbalová liga připomíná povětšinu času seriál Okresní přebor. Chápu, florbal ve Skotsku teprve začíná, ale občas mi připadá, že bych lépe uspěl s dřevěnou hokejkou a hokejovou výstrojí. Tamní florbal opravdu není „bezkontaktní“, čemuž také přispívá to, že samotní hráči rozhodcují zápasy, když zrovna nehrají.

S novým rokem by se ale snad mělo všechno změnit, mířím totiž v rámci programu Erasmus + do kolébky florbalu, Skandinávie. A to do Norska na University of Oslo, kde budu pokračovat ve studiu psychologie. Strategie bude následující: „Dobrý den, jmenuji se Karel Vomáčka a nikdy jsem florbal nehrál, jsem jenom velice sportovně nadaný.“ Tím by se měly vyloučit jakékoliv problémy s potencionálním papírováním a přestupy. Uvidím, třeba za mě universitní klub přestup zaplatí. Na druhou stranu vůbec ani nevím, jestli budu mít na nějaký florbal čas. Zima v Oslu totiž nabízí spoustu dalšího sportovního vyžití. Běžecká a bruslící oblast přímo za budovou kolejí by mě když tak měla dostatečně zabavit.

Čas utíká jako voda, za tři týdny první zkouška, za měsíc domů na Vánoce a za dalších 14 dní pojedu okusit, jak vypadá opravdová zima. Držte mi palce, budu to potřebovat!

 

Všechny blogy

10. června 2020

Barevný život v bezbarvém Aberdeenu

I přes všechny strasti a radosti se mé studium v zahraničí blíží...

Více
28. února 2020

Konec dvou sezón

Troufnu si říci, že jste nevěděli, že kavárna Starbucks nabízí filtrované kafe s doplněním...

Více
3. prosince 2019

Dlouhé zvykání

Tohle je můj čtvrtý rok v Aberdeenu, čtvrtý podzim, čtvrté ubytování, čtvrté předvánoční zkouškové....

Více
3. prosince 2019

Dlouhé zvykání

Tohle je můj čtvrtý rok v Aberdeenu, čtvrtý podzim, čtvrté ubytování, čtvrté předvánoční zkouškové....

Více
7. srpna 2019

Očekávání vs. realita?

Připadá mi zajímavé, nakolik se moje názory na blogové příspěvky mění v průběhu akademického...

Více
28. února 2019

Zpětná vazba

Poslední dobou se nacházím v situaci, kdy těžko hledám slova pro moje onlajnové příspěvky....

Více
16. listopadu 2018

Neměnil bych

Opět nastává čas, kdy bych Vás, mé čtenáře, měl obohatit o zajímavosti z mého studijního života....

Více
30. června 2018

A jsme v půlce!

Nemohu upřímně říci, že bych někdy svá studia považoval za rychle probíhající. Každý semestr,...

Více
28. února 2018

Dobytí severního pólu

V této chvíli sedím na letišti v norském městě Tromsø a čekám na let zpět do Osla. Mne a mojí...

Více
20. listopadu 2017

Kytara a florbal

Je tomu přesně rok od té doby, co jsem psal svůj první příspěvek na můj blog. Stejně jako tehdy...

Více
10. července 2017

První ročník pokořen

Dlouho jsem přemýšlel, jak originálně pojmout poslední příspěvek tohoto školního roku, jelikož...

Více
20. března 2017

Neboj se, zapoj se

V minulém příspěvku do mého blogu jsem se rozepisoval o tom, jak to v Aberdeenu chodí, co se...

Více
15. listopadu 2016

Život v Aberdeenu? Nei bor!

Je přesně devět hodin večer. Tma jako v pytli. Prší, fouká, mrzne,...

Více
Zpět na hlavní stránku