25. září 2019 Ibolya Běláková

Červen

Červen je pro mě na univerzitě zvláštní měsíc. Profesoři pomalu začínají zvěřejňovat zadání semestrálních prací a detaily zkoušek. Zkouškové je v červenci a tak je dobré napsat reporty, eseje a všechny semestrální práce dopředu, aby se potom člověk nemusel honit na konci semestru při zkouškovém. Ale to bych nebyla já, kdybych si všechno nenechávala na poslední chvíli a namlouvala si že “vždyť stejně nejlépe pracuji pod tlakem”.

Konec tohoto semestru byl tedy pro mě stejný, jako vždy, když nechám esej na nějaký méně oblíbený předmět na konec a musím ji pak psát celou noc před datem odevzdání.  Zároveň byl tento semestr velice jiný, jelikož jsem na přednášky chodila na jiný kampus. Tento kampus, Mita, se nachází v srdci Tokia a je hlavním kampusem Keio University. Keio University sem byla přemístěna v roce 1871, proto je tu spousta dechberoucích historických budov a hrdých studentů z právnické fakulty. Atmosféra je tu, od mého domovského Shonan Fujisawa kampusu, opravdu jiná, a stejně to je i s přednáškami. Cítila jsem se jako prvák, jelikož na Mita kampusu, jsem neznala žádné profesory, a neznala jsem tam téměř žádné studenty. 

Celý semestr na Mita kampusu byl opravdu zajímavý, a věřím že mě v mnohém obohatil. Ale po mém vlastním kampusu se mi stýskalo tak jako tak, a proto jsem se rozhodla že během podzimního semestru to budu mít půl na půl. Od podzimního semestru také nastupuji do čtvrťáku, budu začínat pracovat na své bakalářské práci, a také posílat přihlášky na magisterské studium na univerzity v Japonsku i v zahraničí. Je toho hodně na co se mohu těšit.

Zpět na hlavní stránku