29. listopadu 2019 Filip Polák

Listopad

Letní prázdniny jsou u konce a školní rok začíná nanovo. Tentokrát, protože v mém případě jde o poslední rok, množství očekáváné práce a vloženého času do univerzity je o dost větší než předchozí roky. Studium pokročilých technik pro různé programovací jazyky, veškerých podrobností několika operačních systémů, rozličných způsobů pro zobrazení grafiky v reálném čase a zároveň psaní dizertační práce mnohdy zpochybňuje můj zdravý rozum.

Před začátkem školního roku, v srpnu, jsem se rozhodl skončit ve své práci na poloviční úvazek, kde jsem pracoval a staral se o každodenní potřeby mladých lidí s autizmem a dalšími mentálními poruchami. Jedním z hlavních důvodů byl fakt, že jsem peníze z té práce technicky nepotřeboval, (nejen) díky podpoře KFF. Druhý hlavní důvod bylo mé uvědomění, jak moc je ta práce vyčerpávající, jak na těle, tak na duchu. Odchod z práce mi uvolnil spoustu volného času, který jsem mohl využít na práci na věcech do školy, což se ukázalo být velkou pomocí.

Jakmile začal první trimestr v září, tradičně jsem měl tu možnost být dobrovolníkem během Welcome Weeků na univerzitě. Zejména International Welcome Week, o kterém jsem se už zmiňoval v několika předchozích blozích, který se odehrává vždy dvakrát do roka (v září a v únoru) pro všechny nově příchozí studenty, s cílem pomoci jim usadit se, najít si přátele a zvyknout si na život v UK. Jde o přátelskou akci, která zaručuje že nově příchozí studenti jsou připraveni na studium v UK.

Během psaní tohoto blogu mám problém vzpomenout si na zajímavé momenty, které by stálo za to zmínit, vzhledem k tomu, že jsem většinu svého času strávil v počítačové laboratoři, buď programováním, či psaním dizertační práce. A ani jedna z těch dvou věci není natolik zajímavá, aby se o nich dalo dlouhosáhle psát, a tak jim nebudu dávat víc pozornosti, než si zaslouží.

Koncem prosince by měla být většina mých univerzitních projektů za první trimestr hotová a stejně tak i první část dizertační práce. V prosinci též plánuji výlet do severního Walesu se skupinou lidí z univerzitního spolku horolezců (Climbing Club), kde máme namířeno do národního parku Snowdonia a v plánu je spousta chození po horách a horolezení.

Vánoční prázdniny jsou už téměř za rohem, takže doufám, že během nich budu mít něco volného času si odpočinout a alespoň dočasně zapomenout na práci do školy.  

Zpět na hlavní stránku