Naši stipendisté| Daniel Pajer| Rychlá pomoc při hledání vědecké stáže
28. února 2021 Daniel Pajer

Rychlá pomoc při hledání vědecké stáže

Myšlenku věnovat tuto epizodu mého pravidelného povídání právě tématu získávání praktických vědeckých zkušeností během studia ve formě stáží mi vnukl nedávný email od jednoho nadšeného mladého fyzika.

V těle tohoto emailu stála otázka, jak postupovat při hledání krátkodobého (letního) uplatnění v oblasti teoretické fyziky, na což navazovala má velmi podrobná, upřímná odpověď, která by nejednoho od podobných tužeb rovnou odradila. (Pokud by to někoho náhodou zajímalo, může mne také kontaktovat a já mu mile rád ony detailní instrukce poskytnu.) Opomenu-li odrazující příklad teoretické fyziky, která je specifická svou náročností, a pokusím se na místo toho pohybovat v obecné rovině, mohu Vám představit několik nepsaných pravidel a doporučení, které Vám nepochybně pomohou s nalézáním zajímavých výzkumných příležitostí.

Nejprve musíme rozlišit, o jakou příležitost se jedná; zda jde o příležitost inzerovanou, či proaktivní. U příležitostí inzerovaných jsou výhodou předem stanovené okruhy, tudíž kandidát na tuto výzkumnou pozici nemusí přicházet s vlastní vizí, což může působit atraktivně. Nevýhodou však může být vzniklá konkurence vyvstávající z většího množství potenciálních kandidátů, případně zdlouhavý přijímací proces, jenž se může dožadovat motivačního dopisu, doporučujících dopisů, pohovorů atd.

Zajímavější pak je druhá varianta, kdy se člověk snaží najít příležitost, jež ještě nemusí na vědeckém trhu práce existovat. Tato metoda spočívá v navazování přímého kontaktu s danou osobou (např. profesorem, jehož výzkum Vás zaujal), nejčastěji prostřednictvím emailu. Tato metoda je samozřejmě pracnější, na druhou stranu Vám může otevřít dveře ke spolupráci s někým, kdo by ji sám neinzeroval, avšak dostupnou, proaktivní, levnou pracovní sílou by nepohrdal. Zároveň je možné, že se pomocí této metody zcela vyhnete konkurenci, neboť můžete být jediný takto smýšlející kandidát či jednoduše první, kdo přijde, a tedy i bere.

V obou případech je žádoucí pečlivě si nastudovat podrobnosti projektu, na který se hlásíte, abyste tomu mohli co nejlépe přizpůsobit svou přihlášku, v druhém případě Váš první email, který zároveň slouží jako de facto motivační dopis, i když nemusí být tak obsáhlý. V takovém emailu je důležité býti spíše stručný, dát najevo alespoň elementární porozumění dané problematiky, navrhnout nebo i případně nastínit téma budoucí spolupráce. Doporučil bych i přiložit Vaše (akademické) CV. Čím bude Váš email lépe ušitý na míru, tím budete mít větší šanci na odpověď; na tak zvané chladné (generické) emaily reaguje spíše jen málokdo.

Poslední nutnou ingrediencí k úspěchu (krom špetky štěstí) je houževnatost. Je zcela normální, že Vám na X odeslaných emailů odpoví jen zlomek dotazovaných a z nich jen další zlomek projeví zájem o případnou spolupráci. Nebojte se trochu riskovat a vystoupit z komfortní zóny; z vlastní zkušenosti mohu podotknout, že je vždy těžší dobrou příležitost obdržet než ji následně v něco proměnit. Někdy je lepší naučit se vypořádat s větším soustem než mít hlad.

 

 

Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.