Naši stipendisté| Daniel Andrle| Zima si vybírá svou daň
1. března 2018 Daniel Andrle

Zima si vybírá svou daň

Než nenávratně zabrousím do prvního pořádného odstavce tohoto počinu, který pak nakonec s trochou dobré vůle a bez větších výčitek snad bude moci být označen za souvislý text, musím čtenáři ze své pokorné pozice pisatele avizovat, že v této zdánlivě ucelené výpovědi dnes nenabízím žádné nebývale originální, neotřelé vším prostupující a vše provazující téma.

Slova tohoto příspěvku věnuji fenoménu, který bývá obecně přijímán za standardní předmět každé nezávazné společenské konverzace, zároveň jde však o něco, o čem se každý Brit denně baví hned několikrát, a to mimo formální příležitosti: počasí. Pravda, povídat o tom, že je ve Skotsku nepříznivé počasí, by se dalo považovat za činnost dokonale zbytečnou, neboť jde o fakt natolik zobecnělý, že jakékoli spojení slov „Skotsko“ (nebo jednoduše rovnou celá Británie) a „déšť“ je prostě klišé. Ale to, co se tu nyní děje, je pro většinu obyvatel, kteří z toho všeho jsou vlastně vykulení ještě víc než my, záležitostí zcela bezprecedentní.

Tak tedy: je tu (rozumí se v Edinburghu) hrozná zima a sněží. Chumelí. Nezní to jako nic vážného, já vím. Nutno přiznat, že podle všeho nás tu počasí nesužuje tak moc, jako naše blízké doma v Čechách, kde prý panují přímo třeskuté mrazy – ale bílá nadílka se nekoná. Chápu, že tahle poznámka na první pohled může působit banálně, nezajímavě, vůbec ne tak katastroficky, jak nastiňuji v úvodu; přeci jenom takovému popisu vcelku odpovídá současné roční období, přiznávám. Jenomže právě tady, jakkoli celý zbytek Skotska může trpět ve vánicích, je takové počasí něco nanejvýš neobvyklého… V zimě tu teploty přes den obyčejně nespadnou pod nulu, většinou se drží o stupeň nebo dva výše, aby v případě, že náhodou, bože chraň, napadne centimetr sněhu, všechno hned roztálo. To se ale v posledních dnech výjimečně neděje, a tak je celé město kvůli komicky slabé sněhové přikrývce už jen kvůli šoku jeho obyvatel ochromené – dnes se kvůli špatnému počasí dokonce zrušily všechny odpolední přednášky napříč všemi obory, zítra nebudou už ani dopoledne, pozítří se uvidí...

Samotný mráz ani ukrutný vítr by mi zase tak moc nevadily, kdybych si s sebou ze své poslední návštěvy domova nebyl odvezl aktuální český hit těchto studených měsíců: chřipku. A to pořádnou. Pevně doufám, že se mým skromným přičiněním naše každoroční epidemie nerozšíří na Britské ostrovy – i když, jak nad tím tak přemýšlím, je to vlastně více než nepravděpodobné. Jenom pro ilustraci: onehdy (muselo to být těsně před začátkem oné přetrvávající vánice) jsem šel po ulici, jsa pečlivě až po uši zachumlán do několika teplých vrstev, ruce v rukavicích, čepici na hlavě, a přece nemohu říci, že mi bylo přímo teplo, a do toho proti sobě ke svému úžasu vidím jít člověka v kraťasech a – čemuž jsem nemohl věřit už téměř vůbec – v tílku. Vločky sněhu mu ulpívaly na holých ramenou a ani netály, jak musel být vymrzlý; kupodivu ten člověk však i přesto měl živou barvu v obličeji a šel dál, nenechav na sobě znát sebemenší známku chladu. Opravdický Skot.

Něčeho takového já rozhodně schopen nejsem. Už jen z takového otřesného pohledu se mi ve vlastní nemoci potom snad ještě trochu přitížilo. Poslušně však teď už mohu ohlásit, že chřipka je na jistém ústupu a mně je s každým novým dnem naštěstí už lépe a lépe. Svou tradiční kvótu alespoň dvou marodění za zimu jsem tímto naplnil a skoro už i slavnostně překonal, věřím tedy, že druhou polovinou tohoto semestru se už prokoušu ve zdraví.

Všechny články

28. února 2021

Konec se blíží

Je tomu skutečně tak. Konec se nezadržitelně a s trochou štěstí snad i neodvratně blíží. Případný...

Více
17. listopadu 2020

Začátek konce

Svůj poslední příspěvek, který – jak jest kterémukoli čtenáři prakticky nemožno si nepovšimnout...

Více
6. srpna 2020

Tentokrát bez názvu

Toto nebude bůhvíjak záživný článek. Rozhodně nebude originální. Ani nikterak dlouhý.

Více
28. února 2020

Wintersemesterabschluss

Jsem si dobře vědom toho, jak stereotypně německy ono (zdánlivě) jedno předlouhé slovo „Wintersemesterabschluss“...

Více
29. listopadu 2019

O něco blíže domovu

Třetí ročník mého edinburského studijního programu pro mě znamená podstatný zvrat: celý akademický...

Více
1. července 2018

Další rok za námi

A je to tu znovu. Zase, už podruhé, se chystám psát o závěru školního roku, dalšího roku stráveného...

Více
1. března 2018

Zima si vybírá svou daň

Než nenávratně zabrousím do prvního pořádného odstavce tohoto počinu, který pak nakonec s trochou...

Více
17. listopadu 2017

printf("So far, so good.\n");

Letní prázdniny po prvním ukončeném ročníku byly sice dlouhé,...

Více
3. července 2017

Domove líbezný…

… tu mě máš! A já tebe. Odloučení to bylo dlouhé, tu a tam posmutnělé střípky vzpomínek na...

Více
3. března 2017

Není Kafka jako Kafka

Na samém konci svého prvního a zároveň posledního, tedy až do této chvíle jediného pisatelského...

Více
16. listopadu 2016

A je to tu…

Jeden by čekal, že to rozhodně nebude trvat tak neúměrně dlouho. Snad jenom pár chvil po obdržení...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.