6. srpna 2020 Daniel Andrle

Tentokrát bez názvu

Toto nebude bůhvíjak záživný článek. Rozhodně nebude originální. Ani nikterak dlouhý.

Co taky říct? Co ti tak jen povědět, horlivý čtenáři… Co se v posledních pár měsících dělo, víme všichni stejně dobře. Co to znamenalo pro naše studia, nemůže se zas tak moc rozcházet. Co ti jen tak povědět, co bys vědět ještě nemusel… Co říct?

Měl-li jsem vůbec někdy alespoň tu nejmenší chuť pouštět se kňouravě do líčení toho, jak strašlivě na nic tento semestr byl, pak jsem ji bohudík již dávno zdárně pozbyl. Stěžovat si je bezpředmětné. Všem snad je, nebo musí být, dokonale jasné, že se to tu nyní zrovna dost dobře nemůže hemžit přehnaně pozitivními příspěvky o náramných, přenáramných zážitcích. (Krom toho jsem si také nebývale jistý tím, že se o právě takovou zábavu více než vydatně zaslouží alespoň někteří mí zdejší kolegové.) Pandemie zamávala nejen s naším rozmazleným pohodlím, ale především po celém světě sebrala spousty životů.

Proč něco říkat…

Vážně se tu nemíním trapně rozčilovat nad tím, že jsem byl odvolán z Erasmu a že jsem si kvůli tomu Lipsko mohl užívat pouze několik měsíců prvního semestru. Aspoň to. Jinak to holt prostě nešlo a psát o tom dál postrádá sebemenší smysl. To, o čem teď snad nějaký smysl mluvit má, je příští rok – totiž jak by asi tak mohl vypadat…

Kdo ví? Edinburgh už má na první semestr naskrz všemi obory připravené učení na dálku – a podle všeho to samé pro jistotu začíná dělat i pro semestr druhý, v příštím roce. Je vskutku dlužno uznat, že se moje mateřská univerzita (nebo přinejmenším moje domovské fakulty) svým studentům, nyní roztroušeným všude možně po celém světě, od samého začátku krize bez ustání snaží všemožně pomáhat. Třebaže ještě zdaleka není jasno, jak spousta věcí bude vypadat, mám z vyhlídek na příští rok dobrý pocit. — A to je fajn.

 

 

Všechny články

28. února 2021

Konec se blíží

Je tomu skutečně tak. Konec se nezadržitelně a s trochou štěstí snad i neodvratně blíží. Případný...

Více
17. listopadu 2020

Začátek konce

Svůj poslední příspěvek, který – jak jest kterémukoli čtenáři prakticky nemožno si nepovšimnout...

Více
6. srpna 2020

Tentokrát bez názvu

Toto nebude bůhvíjak záživný článek. Rozhodně nebude originální. Ani nikterak dlouhý.

Více
28. února 2020

Wintersemesterabschluss

Jsem si dobře vědom toho, jak stereotypně německy ono (zdánlivě) jedno předlouhé slovo „Wintersemesterabschluss“...

Více
29. listopadu 2019

O něco blíže domovu

Třetí ročník mého edinburského studijního programu pro mě znamená podstatný zvrat: celý akademický...

Více
1. července 2018

Další rok za námi

A je to tu znovu. Zase, už podruhé, se chystám psát o závěru školního roku, dalšího roku stráveného...

Více
1. března 2018

Zima si vybírá svou daň

Než nenávratně zabrousím do prvního pořádného odstavce tohoto počinu, který pak nakonec s trochou...

Více
17. listopadu 2017

printf("So far, so good.\n");

Letní prázdniny po prvním ukončeném ročníku byly sice dlouhé,...

Více
3. července 2017

Domove líbezný…

… tu mě máš! A já tebe. Odloučení to bylo dlouhé, tu a tam posmutnělé střípky vzpomínek na...

Více
3. března 2017

Není Kafka jako Kafka

Na samém konci svého prvního a zároveň posledního, tedy až do této chvíle jediného pisatelského...

Více
16. listopadu 2016

A je to tu…

Jeden by čekal, že to rozhodně nebude trvat tak neúměrně dlouho. Snad jenom pár chvil po obdržení...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.