Naši stipendisté| Daniel Andrle| O něco blíže domovu
29. listopadu 2019 Daniel Andrle

O něco blíže domovu

Třetí ročník mého edinburského studijního programu pro mě znamená podstatný zvrat: celý akademický rok strávím v další cizině, a to tentokrát v Německu.

Brexit se, zaplaťpánbůh, vleče už tak dlouho, že jsem nakonec ještě pořád mohl v klidu a bez větších komplikací nastoupit na Erasmus, třebaže kolem celého řízení, které mému odjezdu k našim západním sousedům předcházelo, bylo až nepřeberně mnoho nejasností.  V Británii, ale tím pádem vlastně ani v Bruselu, zkrátka nikdo totiž nemá sebemenší tušení, jak to celé jednou dopadne…

Erasmus pro mne ovšem není žádnou dobrovolnou záležitostí, jak tomu obyčejně bývá – nic jenom tak pro zpestření nějaké domnělé monotónnosti mého dosavadního studia. V mém případě jde, řečeno s trochou nadsázky, spíše o takové povinné dočasné vyhoštění z mateřské univerzity, abych si – jsa vržen do ryze německého prostředí – touto drastickou změnou přivykl na každodenní všudypřítomnost němčiny, ve které nyní (nutno podotknout zatím překvapivě vcelku obstojně) i povětšinou studuji. — A kde že to teď vlastně studuji?

Coby místo pro podstoupení této osvěžující nutnosti jsem si vybral Lipsko. Leipzig.

Vedlo mě k tomu hned několik různých důvodů: předně jsem se chtěl zdaleka vyhnout obrovským městům jako je Berlín, což nám vlastně ještě v Edinburghu i radili koordinátoři výměnných pobytů. Důvodem je, že ve velkých metropolích hrozí, že by si člověk vystačil i jen s angličtinou a také, že Lipská univerzita je jednou z nejstarších v Německu (založena byla především kvůli dopadům dekretu kutnohorského ) a jako taková se tu dlouhodobě řadí mezi velice respektované instituce. V neposlední řadě to z Lipska mám relativně blízko domů – rozhodně podstatně blíže oproti mimo pevninskou Evropu ležícímu Edinburghu.

Vše zatím nasvědčuje tomu, že to bude dobrý rok.

 

 

Všechny články

28. února 2021

Konec se blíží

Je tomu skutečně tak. Konec se nezadržitelně a s trochou štěstí snad i neodvratně blíží. Případný...

Více
17. listopadu 2020

Začátek konce

Svůj poslední příspěvek, který – jak jest kterémukoli čtenáři prakticky nemožno si nepovšimnout...

Více
6. srpna 2020

Tentokrát bez názvu

Toto nebude bůhvíjak záživný článek. Rozhodně nebude originální. Ani nikterak dlouhý.

Více
28. února 2020

Wintersemesterabschluss

Jsem si dobře vědom toho, jak stereotypně německy ono (zdánlivě) jedno předlouhé slovo „Wintersemesterabschluss“...

Více
29. listopadu 2019

O něco blíže domovu

Třetí ročník mého edinburského studijního programu pro mě znamená podstatný zvrat: celý akademický...

Více
1. července 2018

Další rok za námi

A je to tu znovu. Zase, už podruhé, se chystám psát o závěru školního roku, dalšího roku stráveného...

Více
1. března 2018

Zima si vybírá svou daň

Než nenávratně zabrousím do prvního pořádného odstavce tohoto počinu, který pak nakonec s trochou...

Více
17. listopadu 2017

printf("So far, so good.\n");

Letní prázdniny po prvním ukončeném ročníku byly sice dlouhé,...

Více
3. července 2017

Domove líbezný…

… tu mě máš! A já tebe. Odloučení to bylo dlouhé, tu a tam posmutnělé střípky vzpomínek na...

Více
3. března 2017

Není Kafka jako Kafka

Na samém konci svého prvního a zároveň posledního, tedy až do této chvíle jediného pisatelského...

Více
16. listopadu 2016

A je to tu…

Jeden by čekal, že to rozhodně nebude trvat tak neúměrně dlouho. Snad jenom pár chvil po obdržení...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.