4. prosince 2017 Barbora Stejskalová

Praxe v praxi

Během prvního roku studia jsme od starších studentů často slýchali, že prvák je nejtěžší, a že zbylé dva roky utečou jako voda. Tím, že jsme jich během týdne opravdu potkávali slabou polovinu, jsme jim to opravdu věřili, ovšem až do chvíle, kdy jsme uzřeli náš rozvrh na zimní semestr.

Z prvního roku jsem byla zvyklá odcházet ze školy ještě před obědem. I když jsme měli celkem dvanáct předmětů, v rozvrhu byly celkem příhodně rozprostřené, a tak pro mě nebyl problém být každé odpoledne nastoupena v práci “na place.” Tento rok máme předmětů sice pouze osm, avšak máme je rozházené skrz na skrz celým týdnem. Oproti minulému roku jsem si také musela zvyknout, že je na tyto předměty nutná i domácí příprava, jelikož například v otázce anglické literatury, či předmětu věnovanému dílům Franze Kafky striktně platí zlaté pravidlo:”If you cannot come prepared, do not come at all.” 

Podstatnou novinkou v našem rozvrhu je samozřejmě pedagogická praxe, které bych chtěla nejnovější příspěvek věnovat. Jak taková praxe tedy na AKCENTu vypadá? Během prvního týdne jsme byli rozděleni do třech skupin po třech (již už) vyučujících a obdrželi jsme harmonogram našich praxí. Hodiny, které vedeme, mají 180 minut, a každý z nás učí část daného bloku. Začínáme na třiceti minutách výuky, poté čtyřiceti pěti, šedesáti, a tak dále, kdy poslední praxi roku vedeme již blok celý. Náš okruh čítá 6 studentek převážně staršího věku, jejichž úroveň se pohybuje na hranici A1 a A2. Tyto studentky jsme měly celý minulý rok možnost observovat, tudíž jsme seznámeni jak s jejich jazykovými dovednosti, tak s jejich zálibami a koníčky, což je pro výuky neméně důležité. Učíme jednou za tří týdny, kdy první pondělí dostaneme zadání, další ho odprezentujeme cvičně naší supervizorce a následně jsme již “vhozeni” před tabuli.

Svou první třicetiminutovku jsem věnovala televizním programům a preferencím jejich sledování. Tím, že je náš kurz tvořen výhradně staršími dámami, mám oproti svým dvěma kolegům značnou výhodu. Na začátku našich hodin vždy sklidím chválu svých šatů, účesu, či nehtů, což mě vždy velmi potěší, a tak se místo plánovaného “lead-inu” do hodiny vždy zapovídáme o módních trendech, a tím z nás všech opadne stres. Co se týče daného tématu, dámy jsme si již při první hodině získala faktem, že jsem vášnivým sledujícím pořadu Ulice, a tak i skrze mírné odklonění od učebního plánu, byly dámy schopné konverzovat o svých preferencích a pokryly jsme spoustu nové slovní zásoby. Podtrženo, sečteno: pokud si budete chtít s mými studentkami popovídat o televizních programech, dozvíte se například, že Vilma Nyklová likes to gossip, či že Anička Lišková should get over it. 

Je třeba také zmínit, že se v naší skupině střídáme tak, abychom pokaždé vyučovali jiný okruh jazyka. V mé první hodině jsem se soustředila na vocabulary, kdežto v další, již čtyřiceti pěti minutové, zase na grammar a listening. Tentokrát jsem měla pro dámy připravenou nahrávku o muži, jehož povoláním byl mořský biolog. V předchozí části hodiny můj kolega dámy učil slovíčka, která jsou relevantní pro popis zaměstnání, a také do jaké kategorie ona zaměstnání patří. Na jeho část jsem tedy navázala povídáním o vysněných pracích, a k mému potěšení jsem od dam zjistila, že je mě na letušku škoda, a že za katedrou mi to sluší víc. Cílem této nahrávky bylo studentkám představit ustálené fráze, které se používají k vyjádření tzv. likes and dislikes. K mému překvapení dámy neměly s porozuměním nahrávce sebemenší potíž, a tak jsme měly spoustu prostoru nově naučené fráze drilovat a dozvědět se o sobě zase něco nového. 

Na mé další hodině bych se měla zabývat časovou posloupností, aby byly studentky schopné popsat události, které se staly současně, a to vše pod tématem dopravy. Doufám, že se nedostaneme k otázce témat autonehod, neboť neznám člověka, kterému by se staly bizarnější nehody než mně. Ale o tom už zase příště. 

Na závěr je třeba zmínit, že i přes to, že mi letošní semestr bere spoustu volného času, jsem ve škole opravdu spokojená a jsem ráda, že je výuka na AKCENTu tak různorodá. Všem přátelům, čtenářům a celé nadaci The Kellner Family Foundation přeji krásné prožití vánočních svátků a klidný vstup do roku 2018.

Zpět na hlavní stránku