Je to za mnou. Nádech, zavřít oči, výdech, otevřít oči, nádech a otočit list – pokračujeme. Trochu reflexe, je čas.
Imperial mi dal a vzal. Dostal jsem skvělé vzdělání. Čtyři roky zpátky jsem odjížděl do Londýna studovat fyziku přesvědčený, že se dostanu ke kvalitnějšímu studiu, než bych dostal doma. A měl jsem (víceméně) pravdu.
Spíš než procházka růžovým sadem procházka bludištěm z ostružin. Sakra to po cestě bodalo, a sem tam jsem i zabloudil. Minutu ticha všem, kdo v bludišti skončili – byly to sakra ostrý trny. I já měl nejednou namále. Ale nejskvělejší byl vždycky ten moment, kdy ostružiny dozrály. To se pak byly hody – ať už po česku, anglicku, s voňavým novomexickým chilli anebo s příchutí kancelářského kafe. “Takový ostružiny u nás nerostou”, říkali a měli pravdu.
Imperial je dobrá škola. Něco z fyziky jsem se naučil. Imperial má spoustu profesorů. Ne každý učitel umí koumat, ne každý koumák umí učit. Na Imperialu se především koumá a tak je to trochu křest ohněm – lepší průprava na tvrdou realitu vědeckého života venku pravděpodobně neexistuje. Pořád si říkám, že je to třeba všechno schválně, třeba to je skvěle vykoumané. Stejně jako všechny chyby v problémech, co jsme dostávali k řešení. Tak jako všechny chyby v zadání zkoušek, co jsme psali. Tak jako chyby v oficiálních řešeních, podle kterých nás opravovali.
Imperial je trochu křeč. Škola je skoro v nejdražší části Londýna, což spoustu věcí komplikuje. Komunita nijaká žádná. Všichni jsou sice blízko, ale pořád dost daleko na to, aby se stihli. Nikdo nemá čas. Vstávačka na sedmou, slabou hodinku v metrodavech, knihovna nejmíň do osmi do večera, podávit se metrem zpátky, do postele nejdřív na půl dvanáctou a ráno jedem znova. Návštěvy nejsou. Víkendy nechme najindy.
Je čas změnit vzduch. A tak se přesouvám do země fialových krav, čokolády, vysokých hor a hlubokého sněhu, minout se s Einsteinem o jedenáct let a jedno století.
Rád bych poděkoval všem Vám, co jste mě četli. Velké díky patří také celé Nadaci The Kellner Family Foundation – děláte skvělou práci a otevíráte spoustu dveří. Neuvěřitelně si vážím své zkušenosti se studiem venku, zaručeně mě to (nejen) profesně hodně posunulo. Jestli někdy něco vykoumu, bude to částečně i díky vám. DÍKY.
Je to za mnou. Nádech, zavřít oči, výdech, otevřít oči, nádech...
Více 28. února 2015Když jsem se rozhodoval co napsat do svého předposledního příspěvku na blog Nadace The Kellner...
Více 17. listopadu 2014Čtenáři mých příspěvků si mohli jistě všimnout, že jsem se po dobu posledních tří let zabýval...
Více 30. června 2014Po roce zase přišlo léto a s létem přišlo volno. Tedy alespoň naoko volno.
Více 28. února 2014Druhý příspěvek, který opět začne v malém pokoji dřevěného mobilhousu...
Více 14. listopadu 2013Letos jsem měl skvělou příležitost strávit léto v Los Alamos National Laboratory.
Více 6. května 2013Celý minulý měsíc jsem si užíval pohodlí domova během takzvaného easter breaku. Je až neuvěřitelné,...
Více 27. února 2013Druhý term akademického roku na Imperial College London je v plném proudu a já se tak pomalu...
Více 10. října 2012Je tomu právě měsíc, co jsem se vrátil do Londýna, abych mohl...
Více