30. června 2015 Tomáš Jordán

Summer I

Počátek května. S týmem inženýrů dokončujeme studii o vlivu metforminu na stárnutí. Poslední přednáška z kontrolních systémů, tři dny volna a závěrečné zkoušky.

Letní prázdniny? Ne tak docela. Na amerických univerzitách je běžnou záležitostí, že studenti přes léto zůstanou na kampusu. Pracují na výzkumu a mají zapsaných několik předmětů, což jim mírně uleví v nadcházejícím školním roce.

Po zkouškách jsem měl tedy jen deset dní volna, než opět začala škola. Navštívil jsem přátele v New Yorku, poslechnul si Becka a Pixies na festivalu Boston Calling a v osm ráno následujícího pondělí už jsem opět seděl v přednáškové hale Science Center na kampusu. Letní semestr znamená, že ekvivalentní objem učiva je vměstnán do šesti týdnů. Každá přednáška obsahuje jeden týden v regulérním semestru a každý týden se rovná jednomu měsíci. Zapsal jsem si předmět z odvětví organické chemie. Každé pondělí a středu jsme syntetizovali léčiva běžně k dostání v lékárnách a testovali jejich čistotu. Škola mi většinou končila v jednu odpoledne a pak jsem pokračoval ve své laboratoři. Pracujeme na výzkumu neinvazivního zobrazování nervových vzruchů v nohách humrů a za poslední rok mě tento projekt posunul daleko za hranice biomedicínského inženýrství. Zejména je důležitá dobrá znalost optiky, signálů a elektromagnetických interferencí.

Pracoval jsem do šesti nebo sedmi večer a po jídle měl úkoly do chemie, což z letního semestru činilo období téměř náročnější, než kterákoliv fáze školního roku. O to důležitější byl náležitý relax o víkendech. S dobrodružnější častí mých přátel jsme vždy v pátek večer zabalili stan se spacáky a vyrazili mimo města, telefonní signál nebo internet. Někdy nás ve čtyři ráno vyhnal déšť a museli jsme se vrátit do Bostonu s předstihem. Jindy se jednalo o boj o přežití v mračnech brutálních a krvežíznivých brouků. Jindy jsme se pohybovali v okolí medvědů. Oblíbenými útočišti byly lesy na západě Massachusetts a nejrůznější části Apalachian trail v New Hampshiru nebo Mainu.

Intenzivnost přednášek, syntézy léků, práce s humry a víkendových dobrodružství způsobila, že letní semestr utekl v mžiknutí oka. Závěrečná zkouška z chemie byla plná překvapení a mě teď čeká stáž v Praze, evropské klima a domácí kultura.
 

Všechny blogy

1. července 2016

Epilog

Závěrečná část nezkrotné plavby, kterou můj bostonský život dozajista byl, se odehrála jako...

Více
29. února 2016

Doktorandské studium

Datum promoce se blíží a s tím i čas učinit rozhodnutí o budoucnosti – co bude dál? Protože...

Více
16. listopadu 2015

Produkce umělých tkání

V září jsem započal čtvrtý, závěrečný ročník mého bakalářského studia na Bostonské univerz...

Více
30. června 2015

Summer I

Počátek května. S týmem inženýrů dokončujeme studii o vlivu metforminu na stárnutí. Poslední...

Více
2. března 2015

White Winter Hymnal

Od počátku mých studií v Bostonu se držela tradice, že jednou za semestr nastala přírodní „katastrofa“,...

Více
19. listopadu 2014

Vliv studia v neobvyklém prostředí na výkon...

Abstrakt V této „vědecké studii“ byl zkoumán vliv studia na...

Více
2. července 2014

Cesta na vrchol: Z postřehů z práce pro hudební...

Spolu s několika novináři a ochrankou klubu se nacházíme v první...

Více
3. března 2014

Lovely Bloodflow

Svět je nedokonalý. Na bílé zdi je šmouha nebo na ní sedí komár. Konec izolepy není k nalezení....

Více
17. listopadu 2013

When the Tigers Broke Free

Bloudím bezmeznou pustinou. Všude kolem je bílo. V uších skučí...

Více
1. července 2013

Tramvaj do stanice Vytržení

Nadšení pro americké umění a kulturu mě provázelo takřka po celý...

Více
5. března 2013

Identita na kampusu

Na plastové židli s kolečky seděl shrbený student. Měl šedivou mikinu s kapucí a soustředěně...

Více
14. listopadu 2012

Boston Transit: útěk za hranice českého...

Podle brazilského pedagoga Paula Freireho lze rozlišovat dva...

Více
Zpět na hlavní stránku