Konec druhého školního roku se příliš nelišil od konce toho prvního. Opět byl naplněn opakováním, nekonečně dlouhým vysedáváním nad hromadami poznámek, pročítáním knih, učením a na závěr zkouškami. Zkoušky jsem letos na konci roku skládala tři, a to proto, že ze šesti předmětů, které mám celkově, dva byly tento rok hodnoceny z celoročních prací a ne zkoušek a z jednoho jsem zkoušku skládala už v prvním pololetí.O výsledcích zkoušek budeme my, studenti univerzity, vyrozuměni v polovině letních prázdnin.

Po návratu z domova, kde jsem strávila velikonoční prázdniny, jsem ještě docházela na několik posledních přednášek, kde s námi profesoři převážně opakovali probranou látku uplynulého roku, a také jsem se svými třemi spolužáky, kteří se mnou byli ve skupině, dokončovala přípravy ke konečné části našeho celoročního projektu, o kterém jsem se zmiňovala už minule. Tato poslední část spočívala v tom, že jsme profesorům, kteří měli v tomto projektu úlohu potenciálních investorů, prezentovali naši nově vymyšlenou formu fast-food řetězce spolu s obchodním plánem, různými výpočty a odhady.

S pomalu přicházejícím létem se v tomto mém zkouškovém období v Brightonu, malém městě na jihu Anglie, udělalo opravdu hezky, a tak jsem každou krátkou chvíli, kterou jsem nevěnovala přípravě na zkoušky, trávila buď na pláži, nebo v parku, který se nacházel zhruba 100 metrů od našeho pronajatého domku a který můžete vidět na obrázku. Bohužel v tomto domě už příští školní rok s kamarádkami bydlet nebudeme, ale našly jsme jiný, moc příjemný řadový domek kousek od univerzitní budovy. Tak se nám tam určitě také zalíbí.
To bude ode mě prozatím vše a těším se, až Vám povyprávím zase příště, tentokrát už ze svého posledního roku bakalářského studia.