Naši absolventi| Tereza Hausmanová| Španělská „siesta“
5. května 2014 Tereza Hausmanová

Španělská „siesta“

Po dvou celkem náročných ročnících strávených na Warwicku jsem se vydala na 10 měsíců na Erasmus do Španělska. Hned ze začátku mě přivítal kulturní šok, který se týkal hlavně španělské organizace, nebo spíše neorganizace.

Zařídit si studentský bankovní účet není taková pohodička jako v Čechách či v Anglii. Oběhla jsem asi tři pobočky té samé banky, až mi nakonec v té třetí řekli, že si tam mohu založit účet. Také některé informace (např. o otevírací době) uvedené na internetu neodpovídají realitě. Vyřízení všech Erasmus dokumentů také nebyla hračka. Nicméně, po dvou týdnech jsem se naučila většímu flegmatismu a hlavně frázi „no pase nada“ (nic se neděje) a vše bylo ve finále v pohodě.

Co se týče univerzity, mám celkem čtyři předměty každý semestr, znějí velmi zajímavě, jako například Historie kultury Latinské Ameriky, Mezinárodní vztahy a integrace Latinské Ameriky, Historie současnosti, Mezinárodní rozvoj. Přednášky jsou většinou dvouhodinové, dvakrát týdně, kde učitel převážně chaoticky a bez powerpointové prezentace vypráví. Bohužel je to jako na střední škole. Žádné argumenty, hlubší analýza či diskuze studentů neexistují. Občas musíme napsat eseje nebo vytvořit prezentace a na konci semestru složit zkoušky. Díky této zkušenosti mohu ještě více ocenit moji univerzitu, kde jsou přednášky i semináře neuvěřitelně stimulující.

Nicméně, kulturní přínos tohoto roku je obrovský! Dost jsem si rozšířila obzor o Latinské Americe, jak o historii, tak i o politice a mezinárodních vztazích tohoto regionu. Díky tomu jsem se přihlásila na letní stáž v EU-LAC Foundation, která se zabývá spoluprací mezi těmito dvěma regiony. Také jsem poznala mnoho lidí z Latinské Ameriky, okusila jejich mentalitu o pozdních příchodech, vyzkoušela jejich kuchyni a také se naučila tancovat místní tance jako salsa, bachata nebo merrengue. Jsou to moc fajn lidi, veselí, milí a ochotni pomoci ostatním.

Tento rok jsem také začala dělat intenzivněji jógu a meditaci a vřele to doporučuji každému! Pravidelné cvičení přináší mnoho pozitivních výsledků – redukuje stres, posiluje imunitu a metabolizmus, a člověk se cítí celkově lépe. Také budu mít celkem jógové prázdniny. Dostala jsem stipendium na třídenní konferenci jógy v Barceloně, která se koná začátkem července. Také jsem navrhla vlastní jóga projekt, na který jsem obdržela stipendium od Lord Rootes Memorial Fund, který funguje v rámci mé univerzity. Během projektu navštívím ashram jógy ve Francii a poté European Yoga Festival, taktéž ve Francii. Cílem projektu je jak můj osobnostní rozvoj – poznání nových typů jógy, poznání lidí, kteří mají zkušenosti s jógou, poznání sama sebe - tak i rozvoj komunity – na Warwicku zorganizuji workshop o přínosech jógy a meditace pro studenty. Budu vést blog z tohoto projektu, takže pokud máte zájem, budete se moc dozvědět něco o józe a jogínském stylu života.

Závěrem bych zmínila několik mých postřehů ohledně španělských stereotypů:

Krize
Když se člověk prochází po madridských ulicích a vidí přeplněné restaurace, kavárny a obchody Španěly (turistů v Madridu tolik není), tak se ptá, kdepak asi ta krize je.

Siesta
Někteří Španělé si skutečně berou odpolední siestu. Menší obchody, kterých je v Madridu spoustu (velkých supermarketů tu tolik není), většinou zavírají od druhé či třetí hodiny odpolední do pěti. Poté mají otevřeno až do devíti. Pokud si na to zvyknete, že odpoledne je zavřeno, tak je fajn, že se dá mnoho věcí vyřídit až do večera.

Mañana (neboli zítra)
Většina cizinců si dělá legraci ze Španělů, že se jim nechce pracovat a tak na všechno říkají „mañana”. Pokud toto uslyší někteří místní, tak se urazí. Řekla bych, že záleží Španěl od Španěla. V některých bankách či úřadech vám skutečně řeknou „přijďte zítra“, jinde jen pokrčí rameny se slovy, že to nějakou dobu bude trvat, než vám přijde nová debetní karta, a jinde vyřídí váš problém hned. Ale zvyknout si určitě musíte na to, že lidé tu pracují pomaleji a nikam nespěchají. Což je na jednu stranu fajn.

Flamenco
Je tanec pocházející z Andalusie, který vznikl údajně mezi cikány v 15. století. Je to směsice muslimské, židovské a arabské kultury. Dnes na představení flamenca chodí jen turisti a to drží tuto tradici na živu.
 

Všechny blogy

30. června 2016

Konce a nové začátky?

Právě jsem na letišti v Londýně a přemýšlím o posledních devíti měsících, které mi přinesly...

Více
1. března 2016

Druhý semestr

Už je zase to období roku, kdy člověk neví kam dříve skočit. Začátek akademického roku byl...

Více
15. listopadu 2015

Cardiff – první dojmy

Koncem září jsem zahájila magisterské studium na Cardiff University, obor MSc Food, Space and...

Více
30. června 2015

Začátek konce

Čtyři roky bakalářského studia jsou zdárně za mnou. Přemýšlím, zda bych chtěla zastavit čas...

Více
1. března 2015

Tři zásady, které mi pomáhají zvládnout poslední...

Studium na univerzitě může být bezpochyby náročné a stresující,...

Více
17. listopadu 2014

Změna k lepšímu začíná sama sebou

Buddha kdysi řekl: „Jsme to, co si myslíme“.

Více
5. května 2014

Španělská „siesta“

Po dvou celkem náročných ročnících strávených na Warwicku jsem se vydala na 10 měsíců na Erasmus...

Více
16. července 2013

Druhý rok u konce

Než jsem to stihla postřehnout, byl poslední trimestr za mnou. Čím je člověk starší, tím čas...

Více
8. března 2013

Studentská iniciativa - etické a bio potraviny...

Britské univerzity jsou známé pro své nespočetné množství studentských...

Více
19. listopadu 2012

Dobrovolnictví v rozvojové zemi? Proč ne...

Počáteční pocit bytí znovu za La Manchem a žít na 11 týdnů kompletně...

Více
9. července 2012

Co přinesl první rok

Když se vrátím v čase zpátky na poslední týden září roku 2011, vybaví se mi, jak jsem celá...

Více
7. března 2012

Téměř konec druhého semestru

Je pravda, že čím je člověk starší, tím čas utíká rychleji. Než...

Více
25. listopadu 2011

Univerzita mých snů

Skvělí lidé, zajímavé předměty, program nabitý každý den od rána do večera a uvědomění si mnoha...

Více
Zpět na hlavní stránku