Naši absolventi| Šimon Podhajský| Platón, potom programování?
17. března 2012 Šimon Podhajský

Platón, potom programování?

Studium „Liberal Arts and Sciences“ znamená, že ve výběru předmětů jsem omezen jen vlastními schopnostmi a zájmy. Po semestru Directed Studies, interpretačního studia základních děl západní civilizace, jsem se rozhodl jít o něco techničtější cestou. A přestože Yale není MIT ani Matfyz, jde to velmi slušně.

Přestože mám přísně vzato zapsaný jen jeden předmět přímo z oddělení informatiky, celkem se účastním kurzů čtyř. Jen ze dvou ale dostanu známku. Jak je to možné?

Prvním známkovaným kurzem je Introduction to Computer Science („Úvod do informatiky“). Jako jediný z oněch čtyř je především teoretický: používá dialekt jazyku Lisp (pro zájemce - Scheme R5RS) k výuce rekurze (ostatně, bez ní by to v Lispu pořádně nešlo), komputability (např. problém zastavení a Turingovy stroje), návrhu logických obvodů, základů designu elektronkových počítačů a podobně. V zásadě každý týden dostáváme „problem set“ – sadu úloh, jejichž řešení mi průměrně trvá kolem šesti hodin. Přestože Lisp/Scheme dnes používá jen hrstka programátorů a přímá využitelnost je tedy mizivá, tento předmět mě asi baví z mého rozvrhu nejvíc: principy funkcionálního jazyka jsou totiž dobře přenosné do jakékoli další „štace“.

V náročnosti si nezadá s Introductory Data Analysis („Úvod do analýzy dat“), který nabízí oddělení statistiky. Za náročnost si ale z větší míry mohu sám – provedl jsem totiž osobní rozhodnutí, že přeskočím úvodní kurz statistiky a co mi schází, to se v průběhu doučím. Tím jsem si trošku naběhl. Přestože profesor Jay Emerson používá v tomto kurzu R, statistický interpreter o něco intuitivnější než Stata či Matlab, důraz je především na kvalitní statistické myšlení: heslem dne je „nikdy nevěř svým datům“. Podobně jako Úvod do informatiky má tento kurz dlouhé domácí úkoly; rozdílem je ale to, že Introductory Data Analysis nemá vůbec žádné testy či zkoušky. Naše známka se v zásadě rovnoměrně dělí mezi problem sets a finální statistický projekt. Ještě si nejsem jist, jaká data budu analyzovat – ale už se na ně těším.

Zbylé dva kurzy jsou neznámkované, protože jsou neoficiální. Prvním je „Introduction to iOS“, tedy programování pro iPhone v Objective-C, vyučuje skupina zkušenějších studentů. Jejich iniciativa se jmenuje HackYale; tento semestr vyučují další tři kurzy pro začátečníky i pokročilé. Ten druhý kurz má o něco oficiálnější infrastrukturu: je totiž součástí mého zaměstnání. Pro Yale Student Technology Collaborative sice pracuji především jako „ajťák“ – poskytujeme pomoc studentům se softwarovými i hardwarovými problémy – ale jelikož STC vyvíjí aplikace pro vlastní i cizí potřebu, nabídlo nám i vyučování skupinového vývojářství v Ruby on Rails. Praktičnost je na prvním místě: doufám, že na konci semestru bude užívání Gitu a Rails mojí druhou přirozeností.

Parádní je, že výukou dobrodružství nekončí. Studentská skupina Yale Hackers pořádá HackNights – večery s přednáškami, pomocí a pizzou – a také Yale Hackathon, celovíkendovou soutěž o co nejlepší startup. (Nesoutěžně jsem se ho zúčastnil a dokončil jsem v PHP algoritmus pro usnadnění zařazování studentů Directed Studies do časově vhodných diskuzních sekcí. Potom jsem si při řešení prezentační stránky uvědomil, proč všichni – všichni! – v místnosti už dávno přešli na Rails; vytvářet ručně od základů vnější skořápku aplikace je, na rozdíl od řešení zajímavého algoritmického problému, nuda k uzoufání.) Naše studentská rada také vypisuje každoroční App Challenge, která vypisuje ceny pro studentské programátory, jejichž aplikace co nejvíce zlepší život studentů; jednoho projektu se účastním, takže mi můžete držet palce.

Takže to je možné – přejít od Platóna k Pythonu a od Ovidia k objektovému programování. Mým dalším plánem je, alespoň prozatím, na podzim vyměnit Python za psychologii (behaviorální ekonomie volá!), mikrobiologii (ať žije modelování systémů!) a teoretickou matematiku. Ani Yale neumožňuje získat titul bakaláře ve Studiu Všeho (viz ilustrace) a za rok budu muset deklarovat obor; pro tuto chvíli ale oceňuji, že mohu nabírat přesně takové zkušenosti a schopnosti, které pro sebe považuji za užitečné.

Šimon Podhajský

Všechny články

28. června 2015

Rekapitulace nanečisto se Sarou Bareille...

Předposlední květnový víkend jsem se oblékl do černého hábit...

Více
21. listopadu 2014

Fotbal, efektivní altruismus a spousta p...

Je týden před tradičním derby Harvard-Yale. Yale v tomto mači...

Více
8. července 2014

Psaním napříč kontinenty

Mé letošní léto se velmi podobá tomu loňskému, až na jednu věc: jeho konec strávím na jihu...

Více
15. dubna 2014

Zpět v New Havenu

Po podzimní přestávce jsem se vrátil do školy pln energie. Nabral jsem si obtížnou kognitivně-vědní...

Více
16. listopadu 2013

Podzimní Praha

Na konci jarního semestru začalo být jasné, že si potřebuji odpočinout, vyjasnit priority a...

Více
2. července 2013

Letní programování v New Havenu

Jedna z posledních věcí, které jsem v průběhu jarního semestru...

Více
1. dubna 2013

Sedm rychlých střihů (listopad 2012 -- březen...

Od posledního zápisu se stala řada věcí. Tentokrát tedy zkusím...

Více
19. listopadu 2012

Na výletě s křesťany

Můj třetí semestr rychle spěje ke konci a dostává se do své nejnáročnější části; budu proto...

Více
29. června 2012

Yale nikdy nekončí

Jarní semestr úspěšně skončil na začátku května, ale moje léto je stejně Yalu plné. Má letní...

Více
17. března 2012

Platón, potom programování?

Studium „Liberal Arts and Sciences“ znamená, že ve výběru předmětů...

Více
1. prosince 2011

Zasévání jilmových semínek

Nebudu vám široce popisovat to, co je jasné: studium na Yale...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.