Ráno vstanu a než se opařím čajem, tak se podivím, co dělají všechny ty děti venku a kde jsou všechna auta od sousedů? Aha, začaly prázdniny. Možná dobře, že na mě relax ještě nedolehl, jinak bych je celé pravděpodobně prospala.

No, ano, jsem v jednom spěchu. Ale v průměru jedna zmrzlina denně, to se musí. V takovém počasí, které mě tady v té naší české zemi krásně uvítalo, ochlazení musí být a nejen v podobě tvarohového Míši, ale také koupališť a festivalů, ale jak říkám, pro mě letošní prázdniny jen ten sladký Míša. Ještě než se naplno ponořím do začátku prázdniny a povídání o tom, co mě během nich a po nich čeká, povím vám, jak probíhal poslední měsíc na univerzitě v Chesteru.

Poslední dny v Chesteru byly poněkud hektické, avšak musím dodat, že to byly definitivně ty nejlepší časy, které jsem v Chesteru prožila. To už jsem měla po zkouškách, čekala na výsledky a měla spoustu času pracovat a vydělat si nějaké finance na prázdniny. Také jsme musely vystěhovat celý domeček a všechno uklidit, protože se tam po prázdninách stěhuje jiná čtyřka holek. Loučení bylo poněkud náročné, protože se s některými členy party už nemusím v životě vidět. Jedním z důvodů je odlet na 5 měsíců do Hondurasu v září a poté na 4 měsíce do slunného Španělska. Zní to možná jako odlet na dovolenou, ale není tomu vůbec tak. Do španělsky mluvící země se musím vydat tak jako tak, kvůli tomu, že studuji španělštinu. Měla jsem na výběr studovat na univerzitě ve Španělsku či pracovat kdekoli by mě vzali s tím, že bych 100% času měla být ve styku se španělštinou, ale jelikož já miluji dobrodružství a pořádné cestování, tak jsem si po zhodnocení situace z finanční stránky vybrala Honduras. 100Kč českých je přibližně 99 Honduraských lempir, a ceny se tam pohybují přibližně stejně jako v ČR. V Hondurasu budu dobrovolně pracovat v jedné z tamních škol a také v jednom z dětských domovů. Budu s dětmi celé dny mluvit španělsky a po práci s kamarádkou, která cestuje se mnou, hovořit anglicky. Bezvadná kombinace. No každopádně s Chestrem jsem se na rok rozloučila se slzou v oku a již teď se nemohu dočkat na shledání s univerzitou a přáteli v roce 2013.
 

Tak a teď když tu jsou už ty prázdniny, mě čeká spousta zařizování. Potřebuji si zařídit pas, nějaké to očkování bude potřeba a nakoupit nějaké lehčí hadříčky pro slunné počasí. A protože práce šlechtí, tak také pracuji v lese v jižních Čechách a starám se o stromky a zvířata. V Písku od 16.7. - 20.7. učím tanec na jednom soustředění, takže zábavy bude až až. Do Hondurasu letím z Anglického letiště Heathrow, a proto se tam také vydám už kolem konce srpna. Moc se těším.
 

Tak se mějte všichni fanfárově a užijte si prázdniny (i za mě). A já se brzy ozvu ze Střední Ameriky! Adios!