Konečná. Vystupovat.

Budíček brzy ráno, lehká snídaně, rychle dodělat portfolio, dopsat esej a hurá na přípravu na zkoušky. Tak takhle nějak to vypadalo posledních pár týdnů na univerzitě. Práce bylo až nad hlavu a já si pomalu neměla kam v pokoji sednout. Všude všechno, ale zároveň nikde nic. Chaos. Nervozita se ani nakonec nedostavila a jaký to potom byl pocit, když jsem měla po všech zkouškách. Vše zvládnuté, teď už si jen užít balení kufrů domů.

Ale to loučení. 3/4 přátel, které jsem si v Chesteru našla, studovali na univerzitě jen přes Erasmus. Je možné, že už některé z nich třeba v životě neuvidím, ale nač být smutní, když někoho ztratíme, vzpomínky a krásné chvíle smutek brzy skolí a člověk jde dál a najde si nové přátele. Teď už mám prázdniny, pracuji a užívám si volna. Od Nadace THE KELLNER FAMILY FOUNDATION jsem dostala finanční příspěvek na příští rok. Na rok, který, doufám, bude stejně fajn nebo ještě lepší než tento. Těším se, až se s vámi zase o své zážitky podělím.
Přeji všem krásné prázdniny!