Naši absolventi| Nina Fuchsová| Jaké to je studovat mezinárodní vztahy?
16. listopadu 2016 Nina Fuchsová

Jaké to je studovat mezinárodní vztahy?

Pokud se domníváte, že studovat mezinárodní vztahy je pouze o nudné teorii politologie – tak by vás tento článek mohl zajímat. Myslím si, že po roce studia mezinárodních vztahů na Anglo-americké universitě si již mohu dovolit vyjádřit se k otázce, jaké to je studovat mezinárodní vztahy. Samozřejmě je to obor, který se hlavně zaměřuje na politologii, ale díky zajímavému spektru předmětů a akcí to není jen nudná teorie!

Uplynulý rok je jako mozaika skládající se z předmětů a vyučujících, které mi rozšířily obzory. Začít mohu například předmětem Nations and Nationalism (Národy a nacionalismus), kde nás vyučující nechává nahlédnout přímo ke kořenům symbolů či identit jednotlivých národů. Kde se v nás vzala ta pýcha? Jak může být zničující zjištění, že to, nač jsme hrdí, je vlastně přelud? A samotná hrdost může pramenit z pouhé neznalosti. Právě to jsem zjistila na první hodině, kde se také rozplynuly i mé pocity pýchy. Demonstrovat své zklamání mohu na originalitě hudebního díla naší vlasti, Vltavě, od Bedřicha Smetany. Ta, jak jsem zjistila, sdílí stejnou melodii s italskou lidovou písní La Mantovana z období renesance a dokonce i s izraelskou národní hymnou Hatikva. Bohužel nejde jen o zahraniční díla - zjistila jsem, že Vltava je dokonce podobná dětské písni Kočka leze dírou, pouze hraná v jiné tónině. Stejně tak mě překvapilo, že Jan Hus byl bojovník za proletariát – tak byla jeho role prezentována za dob komunismu v naší zemi.

Ráda bych též zmínila Political Geography (Politický zeměpis). Mimo teoretické zobrazování konfliktů či kolonizace na mapách probíráme příčiny například neformálního obydlí (slumů) nebo šíření nemocí (epidemií). Předmět nás nutí dívat se na terorismus z více úhlů pohledu. Terorismus, jak jsem zjistila, je většinou jen součástí většího plánu. Jde pouze o strategický postup. To jsme si výstižně demonstrovali na příkladu Alžírska, kdy se tamní obyvatelé snažili osvobodit z kolonizace Francouzů. A zde jsme si kladly typickou otázku, zda se jednalo o bojovníky za svobodu, nebo o teroristy, a kdo by měl být tedy nazýván terorista – Alžířané, či Francouzi? Jako poslední bych ráda zmínila, jak se změnil můj pohled na hladomor. Často nám je tato problematika prezentována jako důsledek chudoby dané země, či neschopnost obyvatel se uživit. Po přednáškách na Political Georgraphy se ale dívám na hladomor jako na produkt čistě lidské a politické činnosti. To politická manipulace způsobuje úmrtí nespočtu lidí. Velká spousta z probíraných témat navíc nabírá úplně jiných rozměrů díky tomu, že náš profesor na tento předmět je mimo jiné pracovník v organizaci Doktoři bez hranic. O své osobní zkušenosti se s námi dělí hlavně u témat týkajících se Afriky. Zážitky ze skutečných událostí a krizových situací vyprávěné autenticky tvoří nepopsatelnou atmosféru.

Škola ale není jen o sezení v lavicích. Mimo vyučovací hodiny jsem díky naší univerzitě měla možnost zúčastnit se prezentace dvou pracovníků NATO. Protože se nemohli dostavit osobně, prezentace se konala prostřednictvím konferenčního hovoru (Skype call). Měla jsem také příležitost být součástí krátkých přednášek velvyslanců různých zemí anebo diskutovat na téma aktuálního dění ve světové politice se studenty více ročníků. Společně s našimi profesory a jejich hosty jsme diskutovali v kavárně nad neformálními tématy. V rámci dalšího předmětu jsem odjela na Bali vyzkoušet si na vlastní kůži pracovat jako dobrovolnice v humanitární organizaci, která se zabývá výukou anglického jazyka v tamějších vesnicích. Co bylo za první rok studia pro mě tím nejsilnějším zážitkem, kromě cesty na Bali? Byla to účast na dobrovolné ekonomické přednášce „Bude zde život po Euro krizi?“. Měla jsem příležitost setkat se zde s úžasným profesorem z německé univerzity Osnabrück. Společně jsme si pokládali otázku, jak efektivně pomáhat v Africe, a jak je možné, že mnoho humanitárních projektů v této části světa selhává. (K čemuž bych jen rychle dodala, že chyba není na straně Afričanů, nýbrž na straně naší.) Zjištění, že teorie, kterými se zabývám v hodinách, nepřichází vniveč, mě příjemně překvapilo. Během konverzace s profesorem jsem totiž byla schopná aplikovat ty stejné teorie, o kterých jsme se učili právě na politologii. Ke konci rozhovoru jsme se společně pousmáli nad tím, že zmíněné praktiky většina politiků ve světě a své praxi nepoužívá.  

Doufám, že jsem vám studium na své universitě alespoň trochu přiblížila a dokázala s vámi sdílet své nadšení. Chtěla jsem vám uvedenými příklady studovaných předmětů ukázat, že obor mezinárodní vztahy mě velmi naplňuje a baví. Snažila jsem se mimo jiné znázornit, že tento obor není čistě teoretický, jak by se mohlo na první pohled zdát a už vůbec ne nudný. Doufám, že se mi to alespoň trošku podařilo a pokud by někdo z vás uvažoval právě nad tímto oborem, neváhejte mě kontaktovat s jakýmikoli dotazy, ráda vám na ně odpovím. (nina.fuchsova@aauni.edu)smiley

Neformální sezení s australským profesorem na téma The New Australian Far Right

Neformální sezení s profesory na téma volby v Americe

Dobrovolnictví na Bali

Zpět na hlavní stránku