17. listopadu 2015 Michal Buráň

Třetí ročník

Třetí ročník je zase o něco zajímavější a obtížnější než ty předchozí. Dost věcí se od loňska změnilo.

Jedna z těch radostných novinek je, že přibývá studentů z Česka a ze Slovenska. Před pár dny se konala mezinárodní soutěž u nás zvaná Fyzikální Náboj. Slovenští organizátoři se rozhodli pozvat na slavnostní vyhlášení prezidenta Kisku. Poměrně přirozeně si nenašel čas přijet, avšak poslal dopis, v němž organizátory i účastníky pozdravil. Pak vyzdvihl důležitost a užitečnost takových vzdělávacích aktivit. A povzbudil mladé fyziky a fyzičky, aby se hlásili na nejlepší školy nehledě na jejich polohu. Takový výrok od vedoucího představitele státu mě neobyčejně potěšil. Je příjemné vidět, že studium v zahraničí se začíná počítat za běžné pokračování zájmu o svůj obor.

Avšak je teď obtížné po nedávných událostech v Paříži psát a přemýšlet o něčem jiném. Každý na to má svůj náhled a ten můj určitě nevyniká kvalitou. Nejvíc mě děsí, že evropská liberální společnost bude usvědčena z pokrytectví. Že zavrhneme národy kvůli jednotlivcům. Nemusíte se jmenovat Nostradamus, abyste tušili, že nastane radikalizace názorů. Extrémní politické strany získají na popularitě a polo-legální uskupení se začnou ozývat hlasitěji. Jestliže byla doposud česká společnost laděná xenofobně, pak teď u nás nastane muslimům peklo.

Probíral jsem zvláštní český odpor proti muslimům s pár britskými přáteli. Shodli se, že je daleko snazší nenávidět skupinu lidí, pokud nikoho z nich neznáte. Pokud jsou z ní ve vaší partě dva lidé, pak jste daleko méně náchylní propadat předsudkům.

Francouzská vlajka má teď dvojí symboliku. Pro někoho je to znamení sounáležitosti. Jiní ji používají, aby demonstrovali svůj „vlastenecký“ postoj. Ten druhý výklad se zdá být v přímém rozporu se soucitem muslimů okolo mě.

A pokud vám bude někdo tvrdit, že Británie prochází kvůli muslimům krizí, nevěřte, není to pravda.

 

Zpět na hlavní stránku